Nacházíte se zde: Úvod - Mladý vlastenec - Významná výročí - Mezníky Karla IV.
23.05.2019
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

Mezníky Karla IV.

Email Tisk PDF

Karel IV. byl a je osobností, která by mohla a měla inspirovat i v dnešní době.  A to nejen státníky a diplomaty, ale všechny, kteří mají své sny a ideály a nechtějí sedět v koutku a čekat, až jim je někdo splní. Někdo by mohl říci, že jako král a císař si „mohl všechno dovolit“, ale opak je pravdou.

Jeho podivné dětství, kdy ho žárlivost jeho otce a rozpory mezi oběma rodiči učinily nejprve vězněm a potom vyhnancem, svědčí o tom, že měl především silnou vůli a dokázal mnohé překonat. Po celou dobu života svého otce pak v dospělosti musel bojovat s jeho názory, nedůvěrou a – dnes by se dalo říci – tunelováním Českého království.  Přesto uspěl. Často za cenu velkých osobních obětí. Pojďme se podívat na mezníky jeho života.

Vláda Karla IV. nevratně zasáhla do mnoha oblastí společnosti. Vzdělání bylo podpořeno založením proslulé Karlovy univerzity, která byla první univerzitou na sever od Alp. Význačným činem v oblasti církevní pak bylo založení pražského arcibiskupství, které ukončilo podřízenost arcibiskupství německému. V neposlední řadě je potřeba zmínit výjimečné postavení v rámci Svaté říše římské, které Země koruny české získaly vydáním Zlaté buly Karla IV., a které zastávaly až do zániku říše v roce 1806.

Životní mezníky Karla IV.

1310

Nástup Lucemburků na český trůn, sňatek Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského.

1311

Korunovace Jana Lucemburského českým králem.         

14. 5. 1316

Narození Karla IV.

30. 5. 1316

Pokřtěn tradičním rodovým jménem českých králů – Václav.   

1319

Otcem odebrán z péče matky a uvězněn na Lokti.

1319

Internován otcem na Křivoklátě.

1323

Poslán na výchovu do Francie.

1323 – 1330

Pobyt na francouzském královském dvoře, při biřmování přijal jméno svého kmotra, francouzského krále Karla, zásnuby a sňatek s Blankou z Valois, sestřenicí francouzského krále.

1330 – 1331

Pobyt a výchova v Lucembursku.

1330

Karlova matka Eliška Přemyslovna zemřela ve Zbraslavském klášteře – Karel se s ní od svého odjezdu do Francie již nikdy nesetkal.

1331

 Povolán za otcem do severní Itálie, aby mu pomohl vytvořit severoitalskou mocenskou základnu Lucemburků.

1331 – 1333

Pobyt v Itálii, pokus milánské rodiny Visconti Karla otrávit, první setkání Karla s mladším bratrem Janem Jindřichem, Karel jmenován zástupcem Jana Lucemburského v severní Itálii, Karlova snaha ovládnout alespoň Luccu a Cremonu, Karel založil pevnost Monte Carlo.

25. 11. 1332

Bitva u San Felice, nečekané vítězství na den sv. Kateřiny, Karel pasován na rytíře.

1333

Cesta do Merana, Karel vyjednává s Jindřichem Korutanským ve věci věna, které se týkalo sňatku Jindřichovy dcery Markéty Maultasch a Karlova bratra Jana Jindřicha, cesta z Merana do Čech, usazení na Starém Městě pražském. 

1334

Karel získává od otce titul markraběte moravského za Karlem přijíždí do Čech jeho žena Blanka z Valois, nový sňatek Jana Lucemburského s Beatricí Bourbonskou. Karel zahajuje obnovu královského paláce na Pražském hradě.

1335

Narození první Karlovy dcery Markéty

1335

Mocenský boj Lucemburků o Tyroly, dědictví po Jindřichu Korutanském, s císařem Ludvíkem IV. Bavorem.

1337

V Praze narozen Karlův nevlastní bratr Václav Lucemburský, Karlova dobrodružná cesta přes Uhry, Chorvatsko a Jaderské moře do Tyrol, válka v Lombardii.

1337 – 1339

Roztržka mezi Karlem a otcem v otázce mocenského postavení v Českém království; Blanka z Valois a Karel vykázáni z Prahy do Brna, Karlův pokus o poručnickou vládu v Tyrolích na pomoc svému bratru Janu Jindřichovi.

1340

Závěť Jana Lucemburského.

11. 6. 1341

Český zemský sněm přijal a potvrdil markraběte Karla za budoucího českého krále.

1341

Přes snahy Lucemburků ztratil Jan Jindřich Tyroly a dědictví Jindřicha Korutanského; Karel se v roce 1347 pokusil Tyrolsko získat zpět, ale neúspěšně. 

1342

Pierre Roger de Rosières, přítel Karla IV. z doby pobytu ve Francii, se stal papežem jako Kliment VI.

1343

Volba Arnošta z Pardubic pražským biskupem.

1344

Pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství, položen základní kámen ke Svatovítské katedrále.

1344 – 1346

Politický boj Lucemburků o římskou korunu pro Karla IV., snaha Jana Lucemburského, Balduina Lucemburského i Karla jednotná.

1346

Český král Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku, volba Karla IV. králem Svaté říše římské, korunovace na krále Svaté říše římské v Bonnu.

2. 9. 1347

Královská česká korunovace v Praze, vytvoření Svatováclavské koruny, sepsán korunovační řád, následně založen kostel Panny Marie Sněžné, založen kostel a klášter slovanské liturgie „Na Slovanech“.

8. 3. 1348

Založení Nového Města pražského.

7. 4. 1348

Založení Univerzity.

1348

Položen základní kámen ke hradu Karlštejnu, umírá Karlova manželka Blanka z Valois.

březen 1349

Karel IV. uzavírá sňatek s Annou Falckou, Karel IV. likviduje opozici v říši.

17. 6. 1349

Hold říšských knížat a kurfiřtů ve Frankfurtu nad Mohanem.

25. 7. 1349

Korunovace králem Svaté říše římské v Cáchách.

1353

Úmrtí druhé manželky Anny Falcké,  svatba s třetí manželkou Annou Svídnickou.

6. 1. 1355

Korunovace lombardskou korunou v Miláně.

5. 4. 1355

Císařská korunovace v Římě.

1355

Karel poprvé oficiálně navštívil Karlštejn.

1356

Vydání a přijetí říšského zákoníku Zlatá bula Karla IV.

9. 7. 1357

Položen základní kámen ke kamennému (dnešnímu Karlovu) mostu.

26. 2. 1361

V Norimberku narozen dlouho očekávaný syn Václav, Karel se konečně dočkal vytouženého mužského potomka. Při porodu však zemřela jeho třetí žena Anna.

21. 5. 1363

Sňatek s Alžbětou Pomořanskou v Krakově.

květen 1365

Návštěva Avignonu, snaha přesvědčit papeže Urbana V. k návratu do Říma.

4. 6. 1365

Korunovace v Arles.

14. 2. 1368

Narozen Zikmund Lucemburský, druhorozený Karlův syn.

říjen 1368

Druhá Karlova cesta do Říma, uvedení do Svatopetrské baziliky, podpora papeže k přesídlení do Říma.

17. 12. 1368

Odjezd z Říma.

1370

Získání Braniborska.

10. 6. 1376

Syn Václav zvolen králem Svaté říše římské.

1377/1378

Diplomatická cesta do Francie.

29. 11. 1378

Karel IV. umírá kolem sedmé hodiny večerní na Pražském hradě na zápal plic ve věku šedesáti dvou a půl roku.

11.-15. 12. 1378

Probíhají smuteční obřady. V pohřební řeči je císař Karel IV. Lucemburský poprvé nazván Otcem vlasti s odvoláním na tradiční titul římských senátorů. Je pochován v královské hrobce chrámu sv. Víta na Pražském hradě po boku svých manželek.

 Jindra Svitáková

 

Série článků o Karlu IV. byla realizována
za podpory MČ Praha 1

p1 logo

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


PODPOŘTE NÁS

Podpořte, prosím,
Historický kaleidoskop on-line.
DĚKUJEME!