Nacházíte se zde: Úvod - Mladý vlastenec - Významná výročí - Karel IV. – stavitel a zakladatel (2. část)
21.03.2019
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

Karel IV. – stavitel a zakladatel (2. část)

Email Tisk PDF

V červenci 1357 se Karel IV. podílel na položení základního kamene ke stavbě nového a reprezentativního kamenného mostu přes Vltavu. Most, jenž nese od 19. století jméno po svém zakladateli, byl vystavěn téměř na stejném místě, kde před tím stál Juditin most, jenž byl stržen při velké povodni v roce 1342.

Most, spojující Menší Město pražské (nyní Malá Strana) se Starým Městem, byl nejprve nazýván Kamenným či Pražským. Císaře Karla k jeho stavbě vedla nutnost obnovit funkční spojení obou břehů Vltavy poté, když provizorní dřevěný most postavený po povodni již neodpovídal potřebám a prestiži pražské metropole. V té době stály v Čechách kamenné mosty pouze v Písku a v Roudnici nad Labem. Ke stavbě mostu došlo v roce 1357 a zcela dokončen byl za vlády Karlova nástupce Václava IV. v roce 1402.

Historiky je uváděno jako nejpravděpodobnější datum založení 15. červen, tedy den, kdy se slavil svátek českého zemského patrona sv. Víta. Za stavitele mostu je považován Petr Parléř, avšak existuje hypotéza, že to byl pražský měšťan Oto (Otlin).


Parametry mostu

Most je dlouhý přibližně 516 m, široký 9,5 m a zvedá se nad hladinu Vltavy do výšky 13 m. Tvoří ho 16 mostních oblouků, jejichž pilíře byly vybudovány na dubových pilotech a mlýnských kamenech. Stavba mostu byla velmi nákladná, byly na ni pořádány sbírky a až do roku 1816 se na mostě platilo mýtné.

Staroměstské straně mostu dominuje Staroměstská mostecká věž, postavená Petrem Parléřem a jeho hutí v 70.–80. letech 14. století na prvním vnitřním pilíři mostu. Vystavěna je z kamenných kvádrů, průjezd věže je zaklenut originální klenbou s motivem otevřené královské koruny ve středu. Do dnešní doby se dochovala výzdoba východní strany věže, jenž připomíná triumfální bránu. Brána je zdobená mnoha symboly, znaky a erby a střeží ji sochy českých zemských patronů sv. Prokopa (či sv. Vojtěcha) a sv. Zikmunda se lvem pod svýma nohama.

Vstup na most z druhého, malostranského břehu, zajišťovaly další dvě věže – vyšší a nižší. První a nižší z nich, nazývaná také Juditina, byla součástí dřívějšího Juditina mostu. Druhá a vyšší mostecká věž byla postavena až roku 1464, tedy za vlády českého krále Jiřího z Poděbrad.

Obě věže spojuje gotická brána, postavená zřejmě již za vlády Karlova syna Václava IV. V dřívější době byla brána uzavíratelná bytelnými dubovými vraty a železnou mříží.

Sochy na mostě

Již během výstavby prvních oblouků mostu byl na třetím pilíři umístěn kříž a proti němu kamenná Boží muka. Kříž byl později doplněn sochami Jana Evangelisty a Panny Marie. Na začátku 16. Století přibyla socha Bruncvíka na vysokém zdobeném podstavci, umístěné na bok pilíře na Kampě. Po polovině 17. století město nechalo na kříž umístit dnešní bronzové tělo ukřižovaného Krista. V té době byla také osazena dřevěná socha Jana Nepomuckého a postupně přibývaly další sochy a sousoší: Pieta, svatý Václav s anděly, nejvíce jich bylo v prvním dvaceti letech 18. století. Reprezentativní sochy s velkým zájmem financovali různí soukromí dárci, instituce i církevní řády, umístění přiděloval staroměstský magistrát.

 Sochy pocházejí od různých sochařů zlatého období českého baroka, například  Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. 

Od poloviny 19. století a na počátku 20. století některé poškozené sochy začaly nahrazovat kopiemi, avšak třetina soch a sousoší na mosty jsou dosud barokní originály. Originály sejmutých soch jsou umístěny v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti a v podzemním sálu Gorlice ve vyšehradských kasematech.

Socha zakladatele

Významný novogotický památník stojící na staroměstské straně mostu na Křížovnickém náměstí byl zhotoven podle modelu drážďanského sochaře Arnošta Hähnela roku 1848 k 500. výročí založení Karlovy univerzity. Socha Karla IV. je v nadživotní velikosti, téměř 4 m vysoká. Jednou rukou se opírá o meč, v druhé drží zakládací bulu pražské univerzity. Na podstavci jsou alegorie čtyř fakult (teologické, lékařské, právnické a filozofické) a na nárožích čtyři postavy významných osobností Karlovy doby: Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi, Beneš Krabice z Weitmile a Matyáš z Arrasu.

Pomník byl postaven na nově upraveném prostoru po odstranění vojenské strážnice a přemístění viničního sloupu. Odhalení pomníku se konalo až v r. 1849, neboť v roce 1848 se v blízkém okolí bojovalo a pomník musel být obedněn, aby byl uchráněn. Je to jeden z nejvýznamnějších novogotických pomníků ve střední Evropě.

Pověsti a legendy 
Jedna z nejznámějších pověstí vypráví o tom, že byla při stavbě Karlova mostu použita vejce a mléko. Podle všeho samotný Karel IV. nařídil českým městům, aby do Prahy začala posílat vejce pro stavbu mostu. Zda je pověst pravdivá, se přesvědčili před několika lety vědečtí pracovníci Vysoké školy chemicko-technologické. Podle jejich výzkumu malta žádná vejce neobsahovala, ale bylo zde nalezeno víno a mléko.

Další z pověstí se váže ke kříži na Karlově mostě. Pokud se pozorně zadíváte na druhý pilíř mostu od Staroměstské věže, můžete se po obou stranách povšimnout výstupků. Právě na jednom z nich se v dobách Karla IV. nacházel kříž. Na protějším místě údajně stávalo popraviště. Lidé, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, měli možnost před křížem pokleknout a pomodlit se. Kolemjdoucí se při procházení po mostě u kříže vždy zastavili a modlili se za popravené duše. Kříž na mostě stál až do doby, kdy jej nechala manželka Fridricha Falckého Alžběta Stuartovna, pro nenávist ke katolictví odstranit. Ale Pražané jej po čase opět umístili zpět.

Nejslavnější z pověstí, které se váží ke Karlovu mostu, je legenda o Bruncvíkovi. Někde na mostě je prý zazděn Bruncvíkův zázračný meč, který podle legendy na jeho přání sám srážel hlavy nepřátelům. Až jednou bude české zemi nejhůř a na pomoc vyjede svatý Václav v čele blanických rytířů, tehdy na mostě jeho kůň rozkopne zem a meč se objeví, zničí nepřátele a bude navždy v Čechách klid. Při opravě mostu po povodni z roku 1890 byl prý v mostovce skutečně objeven zrezivělý meč. Ten Bruncvíkův to však zřejmě nebyl. Nález ale nijak neudivuje, vždyť na mostě se bojovalo už od husitských válek.

Řada pověstí se váže ke sv. Janu Nepomuckému. Jednomu chuďasovi například pomohl k bohatství. Ve snu ho světec vyzval, aby přišel na Karlův most, že najde poklad. Venkovan tu potkal vojáka, který měl také sen o pokladu, ale na jiném místě. Podle vojákova snu vesničan poznal, že jde o jeho chalupu. Pod starou jabloní pak spolu opravdu slíbený poklad našli.

Poté, co Václav IV. dal shodit Jana Nepomuckého do Vltavy, spadl prý jeden mostní oblouk. Každá oprava ztroskotala, po půlnoci se vždy sesulo vše, co přes den postavili. Až se jeden stavitel spolčil s ďáblem a slíbil mu duši toho, kdo první ráno přejde most. Léčka s kohoutem staviteli nevyšla, ďábel vylákal na most jeho těhotnou ženu. Dušička neviňátka se pak vznášela neviditelná nad mostem a kýchala chladem. Vysvobodil ji až venkovan, který na kýchnutí řekl zbožně "Pozdrav Pán Bůh". Od té doby už na Karlově mostě nestraší.

O postavení světcovy bronzové sochy na mostě se zasloužil Matyáš Bohumír Wunschvitz, zvaný též Vunšvic, jehož rodina ctila sv. Jana již dávno, ještě před jeho svatořečením. Pojí se s tím prý zázrak, jímž Jan Nepomucký zachránil jeho uneseného sedmiletého syna prodaného do otroctví v Turecku. Ve snu hocha vyvedl světec z vězení, a když chlapec procitl, stál před otcovým domem na Václavském náměstí. Na památku toho Vunšvic místo dřevěné sochy sv. Jana dal vsadit na most sochu bronzovou.

Jindra Svitáková

Série textů o Karlu IV. byla realizována
za podpory MČ Praha 1

p1 logo


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


PODPOŘTE NÁS

Podpořte, prosím,
Historický kaleidoskop on-line.
DĚKUJEME!

 

O magazínu

Kontakt na redakci:
Máte-li pro nás jakékoli tipy, chcete-li publikovat zajímavé informace z historie vašeho místa, znáte-li osudy lidí, kteří pomáhali bojovat za svobodu naší vlasti, kontaktujte šéfredaktorku: Jindra Svitáková, tel: 604 206 677, e-mail: redakce/@/historickykaleidoskop.cz

Vydavatelem tohoto on-line magazínu je Centrum české historie, o.p.s.  - www.centrumceskehistorie.cz
Historický kaleidoskop v tištěné podobě, který vycházel do jara 2016, můžete zakoupit na www.ceskatrikolora.cz 

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License.
ISSN 2464-7624