Od 19. července 2010 je oficiálně otevřen hřbitov Pheasant Wood ve vesnici Fromelles v severní Francii. Na hřbitově jsou uloženy pozůstatky 250 australských a britských vojáků, kteří zahynuli v průběhu katastrofického útoku 19. července 1916.

Legendy se pojí nejen se vznikem českého znaku, ale i praporu. Tu o svatováclavské korouhvi zpracoval Alois Jirásek a zařadil do svých Starých pověstí českých.

Většina z nás má za to, že pohádky jsou určeny především pro děti a že musí vždy skončit dobře. V dnešní době se mnohdy setkáváme i s pohádkami, které jsou díky svému zaměření určeny výhradně pro dospělé. Četnická služba s sebou přinášela různé situace, veselé i smutné, romantické i lechtivé. A četník samotný byl představitelem věčného souboje dobra se zlem. Proč tedy nemít i četnické pohádky pro dospělé, zpracované podle skutečných případů a událostí?

Životní osudy Miroslava Šolce, tak jak mnoho jiných narozených v první polovině 20. století, poznamenala 2. světová válka. Byl vojákem, který těžce nesl opuštění vybudovaných pevností po Mnichovu. Jako jeden z mála se v noci z 14. na 15. března postavil okupantům – v kritickou chvíli byl totiž v Czajankových kasárnách.

21. března uplynulo 75 let od okamžiku, kdy po přestřelce s několika příslušníky pražského Gestapa zahynul v parku u Prašného mostu v Praze 6 kolínský rodák a národní hrdina československého protinacistického odboje, štábní kapitán Václav Morávek, brigádní generál in memoriam. Legenda protinacistického odboje, který jako poslední ze skupiny Tří králů odolával léčkám, které na Pobožného pistolníka připravovali pražští gestapáci.

Přednášku na toto téma přednesl státní tajemník SS-Gruppenführer Karl Hermann Frank 24. června 1941 ve Východním ústavu v Krakově za přítomnosti generálního guvernéra General Gouvernementu (obsazené Polsko) Hanse Franka. Obrázek o tom, jak by bylo naloženo s Čechy, kteří by se nechtěli „přizpůsobit“, nechť si udělá každý sám.

„May God have mercy upon my enemies, because I won`t.”
Nechť má Bůh slitování s mými nepřáteli, neboť já je mít nebudu. – Autorem tohoto citátu je George Smith Patton, generál americké armády za druhé světové války. Kdo byl tento muž?

V říjnu 2011, po sedmileté rekonstrukci, slavnostně předal německý ministr obrany Thomas de Maiziére veřejnosti Vojenské historické muzeum v saské metropoli Drážďanech. Je to další významný přínos záchraně nečetných historických památek, které ve městě zbyly po masivním bombardování města na konci druhé světové války.

Nauku o terénu přednášel v hranické Vojenské akademii štábní kapitán Jalovec. Byl na slovo vzatým specialistou a o jeho odborných kvalitách svědčila řada vědeckých prací z oboru geodézie, kartografie a samozřejmě vojenské topografie.

Poručík Řanda je mladým, ale zkušeným velitelem dělostřelecké baterie. Brány Vojenské akademie opustil před třemi roky a od té doby už vychoval dva ročníky dělostřelců. Proto se rozhodl velitel pluku ustanovit ho do funkce velitele odloučené baterie ve Mšeném u Budyně nad Ohří.