Ten, který má již tradiční označení Král komiků, měl  ve velké oblibě uniformy. Snad za to mohl jeho otec Antonín Burian, který nosíval uniformu rakouského úředníka a tento stejnokroj malému Vlastíkovi učaroval. Tzv. „dvojí sukno“ však v něm nevyvolávalo militantní sklony, ale sny o slávě a osobní parádě.

Na svůj příchod do života Vlasta kdysi vzpomínal: „Stály prý nade mnou tři sudlice, ne: sudice. A doma vyprávěli, že ta první mi darovala sedlo, druhá  kopací  míč, ale třetí, jak se ke mně schýlila, strašně se rozesmála, až začala škytat i slzet a nemohla ani slovo vyřknout. Nikdy jsem se ani od kartářek nedozvěděl, proč se tolik rozřehtala a co mi vlastně chtěla pro život darovat.“

V Lucembursku je velký hřbitov amerických vojáků padlých ve druhé světové válce. A dalších 60 km od něj na sever, v lucemburském Ettelbrücku má jejich generál George Smith Patton krásnou sochu, resp. celý monument.

V letošním roce si v dějinách světového vojenství mimo řady dalších smutně proslulých výročí připomínáme rok 1787, kdy došlo v tunelech pro umístění děl na legendární britské námořní základně Gibraltar k úspěšnému předvedení a následně postupnému zavádění tehdy nového druhu dělostřelecké munice – šrapnelů – do výzbroje všech armád. Ano, řeč bude o anglickém důstojníkovi Henrym Shrapnelovi, který se svým objevem zapsal do řad významných světových vynálezců a historie válečnictví.

Je zapotřebí připomínat tento zoufalý protestní čin, nicméně je taktéž zapotřebí jej vysvětlovat v rámci doby a nedělat z něj něco jiného. Situace byla tenkrát naprosto specifická a nemyslím si, že dnes je zcela dobře chápána. Proto se pokusím jako pamětník tuto situaci objasnit.

V jubilejním roce založení Charty 77 jsme si vědomi, že po vzoru našich předchůdců bychom měli obnovit občanskou angažovanost. To předpokládá si uvědomit problémy, které nás ohrožují. Doba se za 40 let změnila natolik, že ohrožena je dnes především demokracie a rozhodování lidu, ale i kulturní a fyzická existence národa. Celá tato situace není náhodná, je výsledkem předcházejícího vývoje v komunistickém a postkomunistickém režimu. Toto prohlášení je směřováno ke všem občanům, politickým stranám a hnutím, ke všem organizacím a veřejným orgánům.

Výstava o Nebeských jezdcích – filmu, knize i letcích RAF byla dne 21. 1. ve 13.00 slavnostně zahájena v obřadní síni městského úřadu Klecany (ul. Do Klecánek 52). Nebeští jezdci se tak vrátili tam, kde byli před 49 lety natočeni. Stalo se tak díky nově zrekonstruované výstavě o filmu, jeho knižní předloze, jejím autorovi a dalších letcích RAF, která je až do konce února přístupná v obřadní síni městského úřadu Klecany, a to v pondělí a středu od 7:00 do 18:00, v úterý a ve čtvrtek od 7:00 do 14.00 a v pátek od 7:00 do 13:30 hodin.

Nejvýznamnější válečné události třetího čtvrtletí roku 1916.    

Navštivte výstavu fotografií z roku 1992 Slovensko na prahu nezávislosti, která je umístěna v pražské galerii Zahradník (V Jámě 8, Praha 1, vstup ze dvora) od 25. ledna do 26. února 2017.

Zádušní mše za parašutistu Františka Pavelku a jeho spolupracovníky z Koudelova – Antonína Krejčího, Františka Kalinu a Františka Gráda – se konala 11. ledna 2017 v děkanském kostele sv. Petra a Pavla v Čáslavi.