Nacházíte se zde: Úvod
24.08.2017
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

banner DCH 2017 900x200 web

Aktuální téma

Čer05

11. červen – 70. výročí úmrtí Vojtěcha Preissiga

Email Tisk PDF

Vojtěch Preissig se narodil v obci Světec 31. července 1873 a o 11 let později se rodina přestěhovala do Prahy, kde Vojtěch po absolvování reálky vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu.  V r. 1898 odjel přes Vídeň a Mnichov do Paříže, kde spolupracoval s Alfonsem Muchou a studoval grafické techniky. V roce 1903 se vrátil zpět do Prahy a začal pracovat v České slévárně písma. Od roku 1905 měl vlastní grafický ateliér, právě grafické práce ve stylu secese z těchto let jsou z jeho tvorby nejznámější. Vynikající byly jeho ilustrace, grafické úpravy knih a plakáty. Postupem času se začal stále více věnovat grafickému designu. Vojtěch Pressig založil časopis Česká grafika, dále byl ve Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

 
Čer05

2. červen – 105. výročí narození Františka Pláničky

Email Tisk PDF

planickaHráčská legenda, jeden z nejlepších fotbalistů, se narodil r. 1909 a již jako kluk projevil velké nadání pro fotbal. Vystřídal několik klubů, ale toužil hrát ve Slavii, což se mu povedlo v r. 1923. Za tento klub odehrál skoro 1000 zápasů do svého posledního ligového v r. 1938, kdy musel vzhledem kvůli zranění ukončit aktivní činnost. V roce 1926 jej Slávie nasadila do národní reprezentace. Začal jako osmý brankář národního týmu, avšak postupně se vypracoval na kapitána reprezentace a také na jednoho ze dvou nejlepších evropských brankářů. Největšího úspěchu dosáhl v roce 1934, kdy jako kapitán a velká opora týmu přivedl Československo až do finále MS, v němž mužstvo podlehlo domácí Itálii 1:2.

 
Čer04

I Jiřice mají své hrdiny

Email Tisk PDF

 

V loňském roce, tedy po sedmdesáti jedna letech se konečně dostalo uznání hrdinům, kteří vystřelili na Heydricha. Říká se, že každý národ potřebuje své hrdiny. Když je nemá a bude je potřebovat, tak nebudou. V mém srdci proto navždy zůstanou hrdiny moji milovaní tchán a tchyně, Josef a Anna Chalupovi z Jiřic. Ti v září roku 1943 podali pomocnou ruku panu Josefu Salačovi, uprchlému trestanci z pankrácké věznice. Pan Salač odtud utekl před dalšími krutými výslechy a možným trestem smrti, kterému se vystavil za pomoc se zásobováním potravin sokolským rodinám, jejich členové byli zatčeni, trýzněni a popraveni.

 
Čer04

Tip na výlet - iQlandia science centrum v Liberci

Email Tisk PDF

 

Dnes se často řeší problém s tím, jak zaujmout děti školního věku. Jak je přimět k tomu, aby projevili zájem o látku a ještě se dozvěděli i něco z její historie. Domníváme se, že iQlandia v Liberci našla vhodnou formu. V prosklené budově Science centra, hned vedle známého Centra Babylon, je připravená expozice, která snad nemá u nás obdoby.

 
Čer04

Mohyla české státnosti na Polední v Bystřici se rozrůstá

Email Tisk PDF

 

Na vrchu hory Polední v Bystřici nad Olší byl v sobotu 24. května na Mohylu české státnosti slavnostně uložen pamětní kámen, který je věnován vlastenci, historikovi, univerzitnímu pedagogovi a neúnavnému propagátorovi legionářských tradic, panu docentu PhDr. Tomáši Pavlicovi, CSc. Termín uložení byl vybrán cíleně v době stého výročí vzniku československých legií.

 
Čer03

Netradiční setkání s „Wintonovým dítětem“

Email Tisk PDF

Vedení obce Bystřice, Základní a mateřská škola Bystřice 848 a Československá obec legionářská, jednota Frýdek–Místek si v úterý 6. května připomněli 69. výročí osvobození naší vlasti besedou a položením květin u Památníku padlých ve 2. světové válce v obci. Dopolední dvouhodinová beseda s manželi Thomasem a Caroline Graumannovými v místním kině nejen zaujala, ale svou emotivností a bezprostředním autentickým vyprávěním Thomase Graumanna zanechala v žácích silný zážitek.

 
Čer03

Kulaté výročí invaze

Email Tisk PDF

V pátek 6. června uplyne přesně 70 let od začátku jedné z přelomových etap celé 2. světové války. V rámci vojenské operace Overlord se tehdy na plážích severofrancouzské Normandie úspěšně vylodily jednotky spojeneckých armád, které tím otevřely očekávanou frontu i na západní straně tehdejších hranic Třetí říše.

 
Čer02

Po stopách paraskupiny Spelter

Email Tisk PDF

Pojďte s námi po stopách paravýsadku Spelter

Termín: 13. září 2014

Start a cíl: Jaroměřice nad Rokytnou - náměstí

Trasa pochodu
Jsou navrženy tři pěší trasy (z toho jedna dětská) a jedna cyklotrasa. 

Trasy povedou okolím obcí Račice, Myslibořice, kolem hájenky Na Ostrých, kde došlo ke střetu paraskupiny s německými bezpečnostními jednotkami a kde o svůj život přišel člen výsadku rtn. Jaroslav Kotásek. Dále do Boňova a Jaroměřic.

V cíli budou účastníkům předány pamětní listy a plakety.

Pro členy ANLET sleva 20 % z účastnického poplatku.

Další informace a přihlášky na pochod:  www.dnyceskehistorie.cz

 
Kvě27

Kdyby pršelo ve čtyřicátém druhém!

Email Tisk PDF

Kdyby takhle pršelo před dvaasemdesáti lety, možná by Heydrich nezemřel. Možná by tak nezemřelo i několik set českých vlastenců, které nacisté popravili jako odplatu za Heydrichovu smrt. Možná by Ležáky a Lidice nelehly popelem. Možná, možná…..

Jak trocha vody může ovlivnit osud tisíců!

Ale je tomu opravdu tak? Už jsem dnes opět četla na Facebooku, že to za to nestálo. Že smrt jednoho tyrana byla vykoupena krví mnoha statečných a mnoha nevinných. Stále ještě řada lidí zaujímá tenhle „socialistický“ postoj, který se zde šířil desítky let jen proto, aby se nemusela přiznat zásluha západnímu odboji.

Lidé se většinou nestávají hrdiny prvoplánově. Stávají se jimi proto, že dělají to, co jim velí jejich morálka, čest a svědomí. Jan Kubiš a Josef Gabčík plnili svůj vojenský úkol – úkol, jež obdrželi od svého velitele a o němž věděli, že jeho splnění je pro ně takřka rozsudkem smrti – pokud se nestane zázrak. Nestal se díky jednomu zrádci – Karlu Čurdovi.

Jan Zelenka Hajský, rodina Novákova, Oktábcovi, Královi a mnozí, mnozí další, nemuseli dělat vůbec nic. Mohli si jen tiše sedět doma za pecí, schovávat své sokolské kroje a s nimi také svou čest. Mohli se vymlouvat na to, že musí myslet na děti, že nemohou pomáhat, co kdyby se jim něco stalo…

 
Úno21

Editorial 4/2013

Email Tisk PDF

Vážení čtenáři,

dnešní svět, plný elektroniky a rychlých zpráv, má určitě své nevýhody, ale také přináší poznání. Předcházejícím generacím trvalo týdny či měsíce, než se dozvěděli zprávu z druhého konce světa. My ji můžeme číst, ale i vidět, prakticky obratem, jen s ohledem na časový posun. Když se před sto a více lety dělo něco na jiném kontinentu, nemělo to takový dopad na země vzdálené tisíce kilometrů. Dnes jsme účastníky všech katastrof, které se odehrávají na zeměkouli, prakticky v přímém přenosu. Sledujeme ničivé orkány na Floridě, sněhové bouře v Kanadě, genocidu v Africe či válku a utrpení v dalších zemích. A nevíme, zda zítra nepotkáme stejný obrázek i v naší ulici.

Nedávno jsem na internetu zhlédla videozáznam, na němž islamisté ničí hroby britských vojáků v Tobruku. Kopají do náhrobků, rvou je ze země a poté je rozbíjejí na kousky. Nakonec vzali útokem mohutný kamenný kříž. Když jej nedokázali dostatečně poničit kvůli jeho výšce, tloukli palicemi do podstavce v šílené snaze odlomit alespoň kus vzácného kamene.

Můžeme si říci – pár vandalů. Ale není tomu tak. Myslím, že to je vědomě pěstovaná neúcta člověka k člověku, neúcta k životu i smrti. Z čeho jiného se rodí války, než právě z takového pohrdání tím nejcennějším. Často v reakci na obsah našeho časopisu slýchám věty typu: „Jděte mi už do háje s válkou, to není naše věc.“

Není? Ale může být. Rychlostí blesku se může jakákoli hysterie rozšířit nejen po jedné zemi, ale po všech kontinentech. Nezapomínejme na to. A i když je někdy těžké neustále připomínat válečné doby vzdálené pár desítek let, je to nutné. Aby zítra nezmizely hroby a kříže na našich hřbitovech. Protože když zmizí, zmizí vše, co nazýváme morálkou, slušností a láskou.

Jindra Svitáková

 
Více článků...
Strana 27 z 30

Naše projekty

PODPOŘTE NÁS, PROSÍM 

Podpořte prosím vydávání
Historického  kaleidoskopu

 

 

125x125

 

Akce

symb11


HLEDÁME SPOLUPRACOVNÍKY

Hledáme spolupracovníky, kteří se chtějí podílet na tvorbě jedinečného historického magazínu a dalších projektů Centra české historie. Bližší informace: ing. J. Houška, tel. 603 548 872, e-mail: jhouska/@/ceskatrikolora.cz


 


O magazínu

Kontakt na redakci:
Máte-li pro nás jakékoli tipy, chcete-li publikovat zajímavé informace z historie vašeho místa, znáte-li osudy lidí, kteří pomáhali bojovat za svobodu naší vlasti, kontaktujte šéfredaktorku: Jindra Svitáková, tel: 604 206 677, e-mail: redakce/@/historickykaleidoskop.cz

Vydavatelem tohoto on-line magazínu je Centrum české historie, o.p.s.  - www.centrumceskehistorie.cz
Historický kaleidoskop v tištěné podobě, který vycházel do jara 2016, můžete zakoupit na www.ceskatrikolora.cz 

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License.
ISSN 2464-7624