V Paříži bylo 18. října 1918 publikováno Prohlášení nezávislosti, vrcholný dokument čs. zahraničního odboje. Jeho autor T. G. Masaryk ho vytvořil jménem prozatímní československé vlády ve Washingtonu ve dnech 13. až 16. října 1918 s cílem čelit úvahám o zachování a federalizaci Rakousko-Uherska.

Dohodu podepsali 30. května 1918 v americkém Pittsburghu zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s T. G. Masarykem, který také text dohody při své návštěvě USA zformuloval.

Deklarace českých poslanců na Říšské radě a zemských sněmech proti postupu Rakousko-Uherska při brestlitevském mírovém jednání, vydaná 6. ledna 1918.

Lidé byli vyčerpáni. Německo se hroutilo. Rusko bylo v hrozném porevolučním chaosu. První světová válka si vybírala svou daň nejen na frontách, ale i v zázemí. A některé země, mezi nimi především Češi a Slováci, se již od počátku roku připravovali na zřízení samostatného státu. Sledujme tedy nejdůležitější události roku 1918, které vedly k vyhlášení samostatnosti.

28. říjen 1918 je příkladem obnovení státu (v trochu jiné podobě), který tu existoval už dříve a byl kdysi ztracen. Měli bychom se spíše ptát, proč musel být stát obnoven? Proč byl ztracen? To je pro dnešní dobu poučnější.

Zveme vás na promítání filmu Jan Palach a besedu s PhDr. Petrem Kourou, Ph.D., historikem, vědeckým pracovníkem FF UK – Ústavu českých dějin.
Akce se uskuteční 9. listopadu 2018 od 10 hodin v BIO OKO. Vstup zdarma.

……. Dne 27. září nám skupina německých ordnerů začala střílet do oken, maminka, sestra a já jsme ležely na zemi, bylo to strašné! Na štěstí nějaký soused – Němec – ordnery zahnal. Potom se připlížil do našeho domu přednosta stanice pan Fiala a řekl mamince, že za chvíli pojede poslední vlak a náš otec již nemůže přijet.

Do roku 1951 byl svátek sv. Václava památným dnem našeho státu, který měl připomenout zavraždění knížete Václava zřejmě roku 935 ve Staré Boleslavi. Protože pro poznání Václavova života chybí dostatek spolehlivých pramenů a základem jsou legendy a informace čerpané z historie sousedních států, umí historikové podat jen nejasný či možný obraz knížete Václava. Faktem však je, že Václav byl synem knížete Vratislava a Drahomíry, zřejmě Vratislavovy jediné manželky. Jako předpokládaný rok narození bývá uváděn rok 907. Vlády se ujal někdy po roce 921, po smrti svého otce, nejpozději k tomu došlo na podzim 925.

Dohoda
mezi Německem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií,
učiněná v Mnichově, 29. září 1938.

Dne 8. září uběhlo 75 let od popravy komunistického novináře a odbojáře Julia Fučíka. Pro starší generaci nenáviděná ikona komunismu, pro generaci vyrůstající po roce 1989 nic neříkající jméno. Kdo vlastně byl Julius Fučík? Žurnalista, hrdina, ikona, konfident, komunista, odbojář, zrádce? A není to na jednoho člověka protikladů až moc?