Do roku 1951 byl svátek sv. Václava památným dnem našeho státu, který měl připomenout zavraždění knížete Václava zřejmě roku 935 ve Staré Boleslavi. Protože pro poznání Václavova života chybí dostatek spolehlivých pramenů a základem jsou legendy a informace čerpané z historie sousedních států, umí historikové podat jen nejasný či možný obraz knížete Václava. Faktem však je, že Václav byl synem knížete Vratislava a Drahomíry, zřejmě Vratislavovy jediné manželky. Jako předpokládaný rok narození bývá uváděn rok 907. Vlády se ujal někdy po roce 921, po smrti svého otce, nejpozději k tomu došlo na podzim 925.

Dohoda
mezi Německem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií,
učiněná v Mnichově, 29. září 1938.

Dne 8. září uběhlo 75 let od popravy komunistického novináře a odbojáře Julia Fučíka. Pro starší generaci nenáviděná ikona komunismu, pro generaci vyrůstající po roce 1989 nic neříkající jméno. Kdo vlastně byl Julius Fučík? Žurnalista, hrdina, ikona, konfident, komunista, odbojář, zrádce? A není to na jednoho člověka protikladů až moc?

Věznice Plötzensee v severozápadní části Berlína byla vybudována v letech 1869 – 1879. Rozprostírala se na ploše 25 ha a pět třípatrových budov s celami mohlo pojmout až 1400 vězňů. Rozsudky smrti nacistické justice se zde začaly vykonávat již v roce 1933. Do roku 1945 zde bylo popraveno 2 891 lidí.

Rostoucí rozčarování většiny společnosti ze života v reálném socialismu se projevovalo již od poloviny 60. let a tento trend našel odezvu i v samotné KSČ, kde se zformovala opozice. „Socialismus s lidskou tváří“, jak byl československý reformní komunismus označován, šel nicméně dále, než bylo sovětské vedení ochotno tolerovat.

Padesáté výročí okupace Čáslavi „bratrskými“ armádami si připomeňme prostřednictvím unikátních dobových fotografií, které nafotil pan Jaroslav Šimůnek z Čáslavi.

Od okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy uplynulo právě 50 let, což bývalo považováno za dvě generace (dnes při pozdním zakládání rodin to bude asi jinak). Dvě generace už je dost dlouho, aby se ledacos zapomnělo a dovolilo spekulace.

V knize s podtitulem „Rodinné putování finskými válkami“ autorka – historička a novinářka sděluje své dětské válečné osudy a přibližuje mnohým z nás neznámý průběh druhé světové války ve Finsku. Co znamenala pro Finsko, Finy, finské vojsko a vládu, jak poznamenala civilní obyvatelstvo, okolní země? A jaké paralely může mít s tehdy vzdáleným Československem?

Letošní rok si připomínáme sté výročí vzniku našeho samostatného státu. V jeho předlouhé a bohaté historii se často vyskytovala číslice OSM na konci letopočtu toho roku, v němž došlo k významným historickým událostem. Takovou osmičku má ve své historii i Betlémská kaple, kam jsme nedávno při procházce Prahy zavítali.

Letošní rok si připomínáme 100 let od vzniku Československa a rovněž 100 let od vzniku československého letectva. To má za sebou bohatou a slavnou historii a pořadatelé připravili pěkně zdokumentovaný průřez tohoto odvětví.