Již antičtí filozofové si nenechali ujít příležitost, aby si nepovzdychli, že není na světě tolik nového, jak to na první pohled vypadá: „Vše je opět, jak bylo dříve, a nic není nového pod sluncem, a člověk se nemění, i když se mění jeho šat, ba i slova jeho řeči.“ Platí to také o dlouhém období boje s modrošedými obláčky tabákového dýmu. Dnes se k nekuřáctví hrdě hlásí velké množství lidí, avšak před 400 lety bylo kouření na prudkém vzestupu jako symbol něčeho nového a patřilo k normálním a oblíbeným zvyklostem života.

Příliš mnoho lidí se dnes „osvobodilo“ z pout domova, zbavilo se zodpovědnosti za prostředí, které člověka zrodilo a vychovalo. Neukotveni se pohybují světem fyzicky nebo ve svých myslích, bez pevných vazeb k jiným, unikají přirozeným povinnostem ke svému rodu a kultuře předků, spoutáni jen svojí nicotou. Souboru takových „odloučenců“ je potom lhostejné v jakém stavu po sobě zanechají zemi.

Pokud je trvalost lidské populace v zorném poli lidského snažení, není možné zanedbat prostředí přirozeného života zajišťující reprodukci. Trvalý lidský rod vyžaduje domov – prostředí k dobrému životu, kolektiv ke spolupráci, štěstí a reprodukci.

Číst obsáhlé knihy je v dnešní době obtížná věc; těžko si na dlouhý text uděláme čas, kromě toho je nad ním zpravidla třeba i přemýšlet, nechat jej na sebe působit. Je to ale pořád jedna z nejlepších věcí, k čemu volný čas využít. K jedné z nejočekávanějších knih letošního nakladatelského roku určitě patří Čtyřicet dnů od autora Franze Werfela, pražského rodáka, rakouského básníka, dramatika a spisovatele, člověka s dvojí religiózní tradicí a složitou lidskou i uměleckou cestou. Vydali ji nakladatelství Vyšehrad v překladu Hanuše Karlacha.

Stále přetrvávající názor, že období druhé světové války je již zcela zdokumentováno a poznáno, je zřejmě mylný. Právě naopak jsou v její historii ještě stále bílá místa, která sice nejsou velká, ale zato významná. Patří k nim i kausa Dr. Ing. Hanse Kammlera, vysokoškolsky vzdělaného, extrémně pracovitého a pečlivého, ale na druhé straně chladného, bezohledného, vypočítavého člověka, o jehož drakonických opatřeních se raději mlčelo.