Je směšné, jak se individualisté přou o tom, zda by dítě mělo samo rozhodovat, jakou chce básničku, nebo jestli by mělo být ohlupováno hned na začátku života výchovou k univerzální bytosti bez pohlaví. 

V levičáckém myšlení je stále přítomen názor, že občan není zodpovědný sám za sebe, za všechno je zodpovědný stát. Levičákovi ovšem nic nevyhoví, i kdyby pečení holubi padali samovolně do úst, nebylo by to pravé ořechové, nejspíše by chyběla omáčka.

Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Má 28 dní, v přestupném roce má 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní. Český název měsíce vysvětlují jazykovědci tím, že se v tuto dobu při tání ledu ponořují ledové kry na řekách (únor = nořiti se). V římském kalendáři byl únor posledním měsícem v roce. Právě proto tento měsíc má proměnlivý počet dnů a právě k němu se přidával v přestupném roce jeden den. Varianty původně římského (respektive latinského) názvu Februarius obsahuje většina evropských jazyků. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako březen a listopad, s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako srpen.

28. března 1914 se v Židenicích, v Balbínově ulici č. 47, Marii Kiliánové, zvané Maryšce, narodil syn Bohumil František Kilián. Jméno otce při zápisu do farní matriky v Zábrdovicích neuvedla.  

Po úspěšné knize Kutnohorská pátračka na stopě autor seznamuje s dalšími kriminálními případy řešenými příslušníky kutnohorské četnické pátrací stanice. Jedná dnes již zapomenuté případy, které ve své době byly předmětem zájmu veřejnosti, měly své nezastupitelné místo na stránkách dobového tisku a plnily oblíbenou rubriku „Ze soudní síně“. 

Nejoblíbenější seriál naší rodiny Četnické humoresky často poznamenává také naši kuchyni. Naštěstí četníci z pátračky opravdu a s chutí jí a vždy se propracují až k prázdným talířům. V Četnických humoreskách se od jídla neodchází, což se o většině filmů a seriálů nedá říci.

Pokud byl Otakar Batlička doposud někde vzpomínán a okolnosti jeho působení v oblasti literatury a odbojové činnosti publikovány, činili tak doposud především publicisté a žurnalisté. Historici, kteří z povahy své práce musí volit věcný, střízlivý a všech senzací zbavený postup, však téma Batličkovy odbojové činnosti nikdy podrobně nezkoumali. Hodnověrných svědků a klíčových dokumentů ubývalo a kde není jedno ani druhé, vzniká prostor pro různé „senzační objevy“ – často pravdě velmi vzdálené. Takové „boření mýtů“ většinou neznamená nic jiného než vytváření mýtů nových, mnohdy ještě falešnějších. A to je velká škoda – neboť v případě Otakara Batličky se jedná o výraznou osobnost moderních českých dějin. Jako ony, i jeho postava je naplněna vnitřní tragikou, směsí odhodlání, nadějí i trpkým osudem.

Kapitán in memoriam Walter Hecht, válečný veterán, příslušník 311. čs. bombardovací perutě RAF, se narodil 27. dubna 1916 v Třinci v židovské rodině. Jeho otec byl vyučený hodinář a vlastnil zde obchod a hodinářství.

Ten, který má již tradiční označení Král komiků, měl  ve velké oblibě uniformy. Snad za to mohl jeho otec Antonín Burian, který nosíval uniformu rakouského úředníka a tento stejnokroj malému Vlastíkovi učaroval. Tzv. „dvojí sukno“ však v něm nevyvolávalo militantní sklony, ale sny o slávě a osobní parádě.

Na svůj příchod do života Vlasta kdysi vzpomínal: „Stály prý nade mnou tři sudlice, ne: sudice. A doma vyprávěli, že ta první mi darovala sedlo, druhá  kopací  míč, ale třetí, jak se ke mně schýlila, strašně se rozesmála, až začala škytat i slzet a nemohla ani slovo vyřknout. Nikdy jsem se ani od kartářek nedozvěděl, proč se tolik rozřehtala a co mi vlastně chtěla pro život darovat.“