Nacházíte se zde: Úvod - Události - NA ZBOROVSKÝCH PLÁNÍCH
22.09.2019
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

NA ZBOROVSKÝCH PLÁNÍCH

Email Tisk PDF

„Hoši od Zborova, klidně v zemi spíte, vy se nikdy více, domů nevrátíte…“

 (začátek refrénu písně, složené na počest zborovských bojovníků písničkářem Karlem Hašlerem)

 2. července 1917 ve tři hodiny ráno na rakousko-ruské frontě poblíž ukrajinského městečka Zborov příslušníci střelecké brigády československých legií provedli poslední průzkum bojem. Z něj přivedli do zajetí rakouskou polní stráž, shodou okolností složenou z Čechů, kteří sloužili v rakouském pluku známých „pětatřicátníků“ z Plzně. O šest hodin později začal prudký útok našich legionářů na tři řady rakouských zákopů, v nichž s velmi dobrou výzbrojí stála čtyřnásobná přesila. Tímto bojem vyvrcholila několikadenní ruská ofenzíva.

Především 1. legionářský pluk se zasloužil o úspěšný výsledek boje a přesto, že na bojišti zůstalo 190 padlých, vstoupili muži s červenobílými páskami na čepicích do širšího povědomí válčících stran. Úspěch to byl mimořádný a především potřebný k tomu, aby západní spojenci (Francie, USA a Velká Británie) s konečnou platností pochopili, že tvrzení vůdce zahraničního odboje T.G. Masaryka o připravenosti národa vybojovat si státní samostatnost není mluvením do větru. T.G. Masaryk proto po zborovské bitvě navštívil naše vojáky v Berezné,  vyjádřil jim poděkování a naznačil cestu odboje, směřující k státní a národní samostatnosti. Masarykova mise po Rusku výrazně přispěla k překonání dosavadní rezervovanosti ruské vlády, která nejevila příliš ochoty rozšířit počet legionářských jednotek. Ačkoliv ruští generálové oceňovali bojovou připravenost legií, sama ruská armáda už se nacházela v úplném rozkladu. Výsledkem se stal chaotický ústup Rusů z fronty na východ k Tarnopolu, který obětavě kryli vojáci našich pluků.

Čeček, Vilímek, Syrový, Špidlík, Švec, Husák, Petřík, Kutlvašr, Vašátko, Wuchterle, Medek, Voženílek, Fierlinger, Klapálek, Svoboda a mnozí další – to byli mladí velitelé legionářských rot a praporů, jejichž vojenské umění dalo základ československé zahraniční armádě. Bitva u Zborova se stala v nové Československé republice na léta symbolem statečnosti, mravní pevnosti a odhodlání obětovat se pro vlast. Bojovou tradici 1. střeleckého legionářského pluku, který od roku 1921 sídlil v Českých Budějovicích, nám dnes připomíná před dvěma roky znovuinstalovaný Zborovský pomník (též „Voják na stráži“), který je umístěn v parku poblíž Jihočeské vědecké knihovny.

2. července 2015 se v pozdních odpoledních hodinách u sochy konala vzpomínka na slavnou bitvu, která se odehrála před 98 roky. Socha „Vojáka na stráži“, zhotovená příslušníkem pluku škpt. Otto Birmou v roce 1927, zmizela z českobudějovických Žižkových kasáren někdy kolem roku 1968 a teprve v r. 2009 byla rozebraná na části objevena v bývalých vojenských skladech u Českých Budějovic. V roce 2013/14 byla z iniciativy Klubu vojenské historie Čeští lvi zrenovována nákladem téměř 250 tisíc korun a postavena na novém místě.

Přítomní členové KVH Čeští lvi obdrželi na místě Pamětní list ČSOL Praha u příležitosti 70. výročí konce 2. světové války. Listy jim předal předseda jednoty ČSOL Strakonice bratr Zdeněk Hruška.

Pavel Mörtl

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


PODPOŘTE NÁS

Podpořte, prosím,
Historický kaleidoskop on-line.
DĚKUJEME!