Zvon míru v Roveretu byl odlit ze zbraní 1. světové války na paměť všem padlým v roce 1925 z iniciativy faráře Dona Antonia Rossara. Jeho původní název byl  Zvon padlých.

Závěr roku 2018 přinesl poměrně teplé počasí, tak vyrážíme na pár dní do Písku a do okolí.

Věznice Plötzensee v severozápadní části Berlína byla vybudována v letech 1869 – 1879. Rozprostírala se na ploše 25 ha a pět třípatrových budov s celami mohlo pojmout až 1400 vězňů. Rozsudky smrti nacistické justice se zde začaly vykonávat již v roce 1933. Do roku 1945 zde bylo popraveno 2 891 lidí.

Vyrážíme do obce Skryje, protože její jméno je spojeno s prací světoznámého paleontologa Joachima Barranda, který zde má nejen památník v místním muzeu, ale i sochu. Muzeum T.G.M, ve kterém se památník nachází, stojí asi 200 metrů od kostela a sousedí s penzionem s příznačným názvem Trilobit.

I tady na severu Německa daleko od své země umírali na konci války v roce 1945 Čechoslováci. A nejen na pochodech smrti. Vězni koncentračních i zajateckých táborů. Také nuceně nasazení na práci v říši. Čím více říši docházel dech, tím více práce a lidí spolykala – a hlavně obětí. Místo aby zastavil Hitler nesmyslné běsnění, když konec byl jasný, ještě jej znásobil. Nacisté v něm pokračovali i po jeho smrti. Jak to tady pak vypadalo po válce? Jela jsem se na některá z těch míst podívat.

Vláčkem dorazíme do stanice Liteň, její jméno zakomponoval do oblíbené knížky Pohádky o mašinkách její autor Pavel Nauman, a jdeme k místnímu muzeu Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné.

Nápad to byl dobrý. Vymysleli jsme trasu kolem Ypres, kterou jsme chtěli projet na motorce a spojit místa již známá s novými, která jsme doposud neviděli. Avšak poslední hurikán, který řádil ve Spojených státech, měl dlouhé prsty a nárazový vítr o rychlosti přes 100 km/hod nevěstil nic dobrého pro výlet na motorce.  Co teď?

Letošní rok si připomínáme sté výročí vzniku našeho samostatného státu. V jeho předlouhé a bohaté historii se často vyskytovala číslice OSM na konci letopočtu toho roku, v němž došlo k významným historickým událostem. Takovou osmičku má ve své historii i Betlémská kaple, kam jsme nedávno při procházce Prahy zavítali.

Od 19. července 2010 je oficiálně otevřen hřbitov Pheasant Wood ve vesnici Fromelles v severní Francii. Na hřbitově jsou uloženy pozůstatky 250 australských a britských vojáků, kteří zahynuli v průběhu katastrofického útoku 19. července 1916.

99 let po vyhlášení samostatného Československa byly znovuobnoveny dva pomníky T. G. Masaryka, a to ve Sloupu v Čechách a v Krompachu. Obě busty prezidenta – osvoboditele, jak byly nazývány v době svého vzniku, byly odhaleny v roce 1948 jako jedny z posledních, ne-li úplně poslední v Čechách. O jejich obnovení se zasloužili za velké podpory obou obcí a jejich starostů i mnohých dalších Josef Doškář a ČsOL Nový Bor.