Vojenská topografie

Lesáci v sedlech

Od nepaměti panovalo v Hranicích na Moravě nepřátelství mezi vojenskými akademiky a posluchači Střední lesnické školy. Nespočetné šarvátky končily zpravidla vítězstvím vojáků, kteří měli nespornou výhodu v tom, že byli cvičeni bývalými britskými příslušníky Commandos v boji zblízka, tichém zabíjení a podobných roztomilostech poválečného mírového života.
Běda však osamělému vojenskému akademikovi, který se vracel v pozdních hodinách od své dívky a byl vystopován smečkou pomstychtivých lesáků. Ti využili své početní převahy, seřezali ho jako koně a obrali o jeho oděvní součástky. Mohl hovořit o štěstí, když se mu podařilo spasit se útěkem v trenýrkách, někdy – dámy prominou – i bez nich.

Zajíček
V drsných klimatických podmínkách Oderských vrchů prodělávali vojenští akademici každým rokem náročný zimní výcvik. Pěším pochodem se přesunuli do vojenského výcvikového prostoru a jejich torny, zvané pro svůj kožešinový potah „telata“, obsahovaly nejenom osobní výstroj, potřebnou pro čtrnáctidenní pobyt v poli, ale i pěchotní střelivo pro plánované ostré střelby a nedotknutelnou dávku potravin.

Atlet

K přijímacím zkouškám do vojenské akademie je v roce 1945 povolán i třiadvacetiletý atlet Emil. Je to mladý, snaživý hoch, který chce nerozvážně vyměnit svoji nadějnou sportovní kariéru za tehdy naprosto nejasnou a problematickou kariéru vojenského gážisty, jak se tehdy říkalo vojákům z povolání.
Emil je po fyzické stránce na zkoušky výtečně připraven. Proto také, když je odstartován tříkilometrový terénní závod desetičlenných družstev, která mají za úkol dopravit do cíle přes četné terénní překážky čtyřmetrovou kládu, vyrazí jako na atletické dráze a své družstvo, plahočící se s mohutným břemenem, zanechá daleko za sebou.