V březnu 1947 byl vybrán šestičlenný tým letců pro propagační tet na čs. sportovních letadlech Sokol napříč Afrikou až na Madagaskar, mezi nimi měl být i Karel Stryk.

Vlasta Rejtharová se narodila na podzim roku  1921 ve Varšavě. Otec Jaroslav Horníček, legionář, pracoval jako úředník na čs. vyslanectví. Měl za ženu Češku Olgu, dceru kamaráda legionáře. Druhá dcera Olička se jim narodila o rok později než Vlastenka.

Libor Speychal se narodil 6. května 1926 v rodině důstojníka prvorepublikové armády, ruského a francouzského legionáře, dnes plk. doplňovací služby in memoriam Vojtěcha Speychala. Rodinné prostředí, vzor otce-důstojníka, legionáře, mu předurčilo jeho životní dráhu.

Všeobecně se přijímá názor, že pohraniční okresy byly před 1. světovou válkou čistě německé, a proto bychom tam těžko našli nějakého legionáře. Není to zcela pravda, i v pohraničních „poněmčených“ okresech žily různě velké hloučky Čechů, kteří však byli pevnými vlastenci.

Když v úctyhodném věku 100 let umíral v roce 1983 jeden z legendárních zakladatelů České družiny na Rusi, doprovázeli jej na poslední cestě stovky přátel a příznivců vojenské historie, kteří nezapomněli na činy a zásluhy tohoto vzácného muže v průběhu jeho požehnaného a velmi plodného života.

Ján Bačík, nyní občan jihočeské Třeboně, prošel na počátku 2. světové války, podobně jako mnoho dalších českých a slovenských mužů, komplikovanou a nebezpečnou cestou na Západ, aby pomohl odboji a přispěl našemu osvobození. 25. ledna 2007 se dožil Ján Bačík ve zdraví a dobré životní kondici významného životního jubilea, bylo mu 90 let.

„Vím, kdo jste, generále, a vím, co jste vykonal,“ řekl dne 11. 11. 1967 generál de Gaulle při podání ruky generálu Vilému Stanovskému na tradiční přehlídce v Paříži u Vítězného oblouku.

  Mezi významné osobnosti našeho zahraničního odboje v době 2. světové války patří také plukovník v.v. Stanislav Rejthar.

V letošním roce si připomínáme 30. výročí úmrtí člověka, vlastence, vojáka a hrdiny, který jako jeden z prvních vysokých důstojníků čs. letectva pozvedl prapor svobody - a téměř symbolicky jej s odstupem pěti desítek let - i jako jeden z posledních donesl ke cti a uznání.