Nacházíte se zde: Úvod - Komentáře - Nezapomínáme – a nevěřím, že někdy zapomeneme
24.08.2017
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

Nezapomínáme – a nevěřím, že někdy zapomeneme

Email Tisk PDF

Když se ráno po probuzení kouknu z okna na Evropskou ulici v Praze, dokážu si udělat představu o dopravní situaci na sousedním Kulaťáku. Dnes stála kolona vozidel do nedohledna. Takže co se dnes děje? Jsou dvě možnosti. První – na Kulaťáku či v některé z přilehlých ulic, kudy ráno proudí stovky vozidel, někdo někoho naboural. Druhá – u hlavního vchodu do Generálního štábu AČR se něco chystá. A když je tato jinak malá a bezvýznamná ulička uzavřena, doprava v okolí to okamžitě pocítí.

Dnes „bé“ je správně. Historici z VHÚ připravili další výstavu, která ozdobí na několik týdnů či měsíců prostory u Památníku zahraničním vojákům před GŠ. Miluji tyhle galerie pod širým nebem. Kolik lidí dnes říká, že nemá čas. Nedojdou do výstavních síní, muzeí či kulturních domů. Tak se před pár lety umění a historie vydaly do ulic. A kolem masivních panelů je najednou plno, kolemjdoucí se zastavují, čtou a prohlížejí. Z daleké minulosti se před nimi vynořují tváře, dokumenty, záznamy událostí. Těch, které by jinak nepotkali. Na které by jinak ani nepomysleli. Které většinový tisk málokdy připomene.
A další patrioti ze své vůle a za své prostředky instalují pamětní desky na domech popravených vlastenců. Také taková galerie v ulicích. Díváte se na domy a čtete. Skoro v každé ulici najdete hrdinu.

A pak že nejsou….
Příští týdny budou venkovní galerie, ale i parky či náměstí v Praze (a doufám, že i v jiných městech a obcích) ve znamení Anthropoidu.
Operace, do jejíhož názvu vetkli její strůjci slovo lidského rozměru, změnila život mnoha lidí, a vlastně i národů. Někteří trpěli, jiní se mstili, a konečně další se radovali z důsledků tohoto činu, mezi nimiž vynikalo oduznání podpisu pod Mnichovskou dohodou státy Velké Británie, Francie a v roce 1944 také Itálie.
Na stránkách Historického kaleidoskopu najdete množství faktických informací o vojácích, kteří čin vykonali, jejich rodinách, spolupracovnících, i o důsledcích a utrpení, které následovaly. Najdete je také v bezpočtu publikací známých badatelů a historiků, které podrobně popisují děje, osobnosti na obou stranách barikády, i nejnovější poznatky.

To nejdůležitější však musíme hledat sami v sobě.
Ptát se, proč i nyní, po 75 letech od největšího odbojového činu v tehdy nacisty okupované Evropě ještě mnoho našich spoluobčanů pochybuje o nutnosti této operace. Proč se ještě 28 let po sametové revoluci hojně vyskytují názory, že počty popravených vlastenců převážily hodnotu tohoto činu.
Možná by k probuzení blouznivců a ignorantů pomohl sci-fi film. Jeho děj by se odehrával v roce 2017. Je 75 let po neúspěšném atentátu na Heydricha. V české kotlině je úřední řečí němčina. Sochy českých spisovatelů, hudebníků, vojáků, revolucionářů zavál prach a písek na smetištích. Pár čecháčků se krčí ve fabrikách. Občas se odváží napsat svým příbuzným na Sibiř. Odpovědi se nedočkají. A národ už nevstane. Nikdy.

Nikdy?
Čest památce Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, obyčejných kluků, kteří nám ukázali smysl života.
Čest všem vlastencům, kteří šli před 75 lety zastavit tyrana.
My jsme nezapomněli.

Jindra Svitáková

 

Komentáře a dotazy k produktu  

 
# děkujizdenek 2017-05-26 20:33
Paní Svitáková,děkuj i Vám za tento Váš komentář,pěkně jste to napsala.Pouze s jednou Vaší úvahou nemohu souhlasit:nazýv at ty,kteří pochybují o smyslu atentátu,kladou si otázku,zda-li ty otřesné a obrovské oběti stály za to,nazývat blouznivci a ignoranty.Já se otázkou atentátu zabývám již dost dlouho-vyrůstal jsem přímo naproti inkriminované zatáčky,narodil jsem se Na Bulovce,kde ten zločinec naposledy vydechl,nepochy buji o tom,že Heydrich musel být zlikvidován /jasný cíl-zlikvidovatčesk ý národ/,nepochybuji o jeho významu-uznání exilové vlády,oduznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Anglie,ale:rozb itý odboj,smrt mnoha nevinných lidí,Lidice,Lež áky,Mauthausen-říjen 1942....a především,ten nešťastný a nemocný Beneš...!Kladu si otázku s ohledem na celou historii tzv.Protektorátu,od e Mnichova do osvobození v květnu 1945...ale necítím se být ani blouznivcem a ignorantem.Mějte se pěkně.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
# Blouznivci, ignoranti?Eduard Dvořák 2017-06-05 21:07
Nevím, jak se pan Zdenek zabývá tímto atentátem, myslím, že vyrůstat vedle osudné zá- točiny je dostatečný důvod k pochybám o smyslu tohoto činu. Jen pro upřesnění, při Heydrichvě nástupu byl vyhlášeno stanné právo, za dva měsíce bylo vyhlášeno 462 (486?) rozsudků smrti a do koncentráků odesláno 2242 občanů. Toto jsou Heydrichova slova:"odbojové hnutí bylo mnohem rozsáhlejší a nebezpečnější, než se vůbec dalo očekávat.." Takže odboj rozbíjel už Heydrich a nebyl to pouze důsledek atentátu, zmiňujete se pouze o Lidicích a Ležákách, ano to bylo bezprostředně po aten- tátu, nebo si snad myslíte, že další oběti byly pouze pokračováním msty za atentát, anebo to byli odbojáři, které se nacistům nepodařilo zničit? Ano odboj utrpěl ztráty, ale nebyl rozbitý! Nebo si snad myslíte, že po tom prvním vyjímečném stavu by se z Heydricha stal čechomil? Na to byl příliš kovaný nacista. Dle mého to byl logický důsledekvyplýva jící z kontextu doby a velký čin! Čest památce těch hrdinů!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


Naše projekty

PODPOŘTE NÁS, PROSÍM 

Podpořte prosím vydávání
Historického  kaleidoskopu

 

 

125x125

 

Akce

symb11


HLEDÁME SPOLUPRACOVNÍKY

Hledáme spolupracovníky, kteří se chtějí podílet na tvorbě jedinečného historického magazínu a dalších projektů Centra české historie. Bližší informace: ing. J. Houška, tel. 603 548 872, e-mail: jhouska/@/ceskatrikolora.cz


 


O magazínu

Kontakt na redakci:
Máte-li pro nás jakékoli tipy, chcete-li publikovat zajímavé informace z historie vašeho místa, znáte-li osudy lidí, kteří pomáhali bojovat za svobodu naší vlasti, kontaktujte šéfredaktorku: Jindra Svitáková, tel: 604 206 677, e-mail: redakce/@/historickykaleidoskop.cz

Vydavatelem tohoto on-line magazínu je Centrum české historie, o.p.s.  - www.centrumceskehistorie.cz
Historický kaleidoskop v tištěné podobě, který vycházel do jara 2016, můžete zakoupit na www.ceskatrikolora.cz 

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License.
ISSN 2464-7624