Nacházíte se zde: Úvod - Komentáře
15.09.2019
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

Komentáře

Editorial 6

Email Tisk PDF

Vážení čtenáři,                                                                                             

patnáct let pracuji s dětmi a sama jsem matkou dvou dcer ve věku 6 a 15 let. Od dětství se je snažím vychovávat k lásce k vlasti, k hrdosti na svou zem a národ, k úctě k historii a osobnostem této země, ve které se narodily. Ne vždy se mi to daří. Dne 28. 10. 2012 oslavila naše Česká republika 94. výročí své samostatnosti. Po zhlédnutí některých akcí, které oslavy doprovázely, jsem byla velice zklamaná. Za hromadami věnců a květin, které byly k pomníkům dovezeny v luxusních limuzínách, se schovávali lidé, kteří ač své fráze v projevech halili do myšlenek našich historických velikánů, sami tyto myšlenky vůbec nepochopili, natož aby se pokusili je naplňovat. Z velkého, pompézního obalu oslav tak zbyla jen prázdná schránka, na níž vlastní děti jen těžko naučíte ctít toto výročí a vážit si svobody a samostatnosti své země.

 

Editorial 2/2012

Email Tisk PDF

Vážení čtenáři,

8. května 2012 jsem poslala lidem ze svého adresáře výzvu s názvem: Vyberte si ten svůj! s tímto textem:

Je 8. květen 2012 – den státního svátku naší republiky. Den ukončení II. světové války v Evropě. Co budete dnes dělat? Možná půjdete do ZOO, pojedete na kolech nazdařbůh, strávíte svátek prací, sekáním zahrady nebo jen tak povalováním. Možná budete zítra v práci rozebírat, „jak to ty televize zase zvoraly“ a co to bylo za státní svátek s Ordinací či s rozjíveným americkým spratkem… Kde že jsou Májové hvězdy, Osvobození Prahy či „barikáda v Balounově ulici“? Kde je jim konec?

 

Výzva: Vyberte si ten svůj!

Email Tisk PDF

Pomnik-JSJe 8. květen 2012 – den státního svátku naší republiky. Den ukončení II. světové války v Evropě. Co budete dnes dělat? Možná půjdete do ZOO, pojedete na kolech nazdařbůh, strávíte svátek prací, sekáním zahrady nebo jen tak povalováním. Možná budete zítra v práci rozebírat, „jak to ty televize zase zvoraly“ a co to bylo za státní svátek s Ordinací či s rozjíveným americkým spratkem… Kde že jsou Májové hvězdy, Osvobození Prahy či „barikáda v Balounově ulici“? Kde je jim konec?

A že politici dali k jednomu pomníku pár květin? Ještě spousta pomníků a pomníčků zůstala bez nich. Za mého dětství držely 5. května u všech pomníčků, které jste potkali, děti čestnou stráž. Ano, měly pionýrské šátky, a to se dnes nenosí, ale také u pomníčků už nikdo nestojí. Ani děti ze školy vedle v ulici, ani skautíci či Sokolové. Zapomínáme?

Jsou snad dnes oběti těch, kteří zahynuli v květnovém povstání v roce 1945 méně vzácnější, než za našeho dětství? Je krev našich vojáků, kteří zahynuli na bojištích druhé světové války či popravených a umučených vlastenců hodna menší úcty než dříve?

Procházíme kolem pomníčků takřka bez povšimnutí, někde se objeví kytička z umělé hmoty – a jdeme si za svou zábavou.

Ale dnes prosím ne! Zkuste to změnit právě vy! Vyzývám všechny vás, Čechy, kteří máte rádi svou zem, uctěte dnes prosím krev, která se prolila za vás!

Vyberte si jeden pomníček ve svém okolí a jděte k němu položit kytku. Vezměte s sebou přítele, rodinu, děti, vnoučata. Naučte je úctě k české historii právě dnes a tímto nejjednodušším způsobem. Čím víc nás bude, tím víc kytek bude u pomníčků známých i neznámých hrdinů. Nezapomeňme na ně, nestihnete-li to dnes, udělejte to zítra, vždyť – v Česku se střílelo až do 11. května!

Prostě to udělejte a vyberte si! Já si už vybrala…

(A když mi pošlete fotku od „svého“ pomníčku, už se těším na krásnou galerii, která dokáže, že jsme nezapomněli….)

Jindra Svitáková

 

 

 

Editorial 1/2012

Email Tisk PDF

Již třetí rok zní Prahou i celou zemí těžké okované boty okupantů. Petschkův palác v Praze se otřásá utrpením mučených vězňů, jejichž životy končí zde, na Pankráci nebo v některém z koncentračních táborů majících nad svou branou tak „vznosnou“ větu: Arbeit macht frei (práce osvobozuje). Protektorátu Čechy a Morava vládne Reinhard Heydrich a svíčka jeho dnů už skomírá.

 

Admirál Kolčak a čs. legionáři

Email Tisk PDF

V posledních letech se objevují bohužel stále častěji některé opakované dezinformace k působení československých legií v Rusku v letech 1914–1920, zejména z období let 1918–1920. Kromě polopravd a lží, spojených např. s otázkou ruského zlatého pokladu, se objevují i další dezinformace ve spojení s osobou admirála Kolčaka. Podle různých verzí prý čs. legionáři zradili admirála Kolčaka a prodali ho sovětské vládě k popravě.

 

 

Hrdina mého dětství

Email Tisk PDF

Tento úryvek z knihy Viléma Bufky Bombardér T2990 se odmlčel na mě jako třináctiletého chlapce mocně zapůsobil:
Na podlouhlých nízkých lavicích seděli zmučení lidé, muži, ženy, starci a i ještě nedospělé děti. Kolem stáli čelem ke zdi další. Na mnoha místech byly čerstvé stopy krve. Mučírna, otřásl jsem se hrůzou a sotva jsem se vzpamatoval z prvního úděsného dojmu, už se na mě řítila stvůra s odulou tváří a zařvala:
„Ty český prase, tady budeš stát tak dlouho, až se poděláš!“

 

Na křídlech leť vzpomínko

Email Tisk PDF

Seděli jsme tenkrát  za krásného letního odpoledne s panem plk. let. Petrem Urubou  v prosluněné zahradě s výhledem na pražské Hradčany. Čiperný krátkosrstý  jezevčík Denyk ležel u nohou svého milovaného pána a  s nedočkavostí střídavě zdvíhal své obočí, kdy se již půjde na procházku.

 

 

Historický čin Jana Palacha

Email Tisk PDF

Ze záznamů kronikáře a encyklopedisty Miroslava Sígla

Desítky potištěných a popsaných stránek, nepočítané množství výstřižků, několik knih a zapsaných osobních svědectví se nakupilo v mém bohatém archivu o jednom z rodáků mého kraje – Janu Palachovi, z něhož jsou odvozena mnohá hesla jednotlivců, uvedená v encyklopedii Kdo byl a je kdo: Mělnicko - Kralupsko - Neratovicko.

 

Editorial 4-5/2011

Email Tisk PDF

Vážení čtenáři,

nemívám věštecké sny, ale když se nějaký čas intenzívně zabývám válečnou tématikou, zdají se mi velmi živé sny, v nichž se účastním válek na bitevních polích a se mnou mí blízcí, které musím zachraňovat.

 

Editorial 1/2011

Email Tisk PDF

Vážení čtenáři,

určitě si mnozí z vás pamatují slavný citát z jednoho českého filmu: „.. a pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty.“ Sociální jistoty nám poslední dobou nějak ubývají – alespoň podle zpráv, které nám denně předkládá sedmá velmoc denního i týdenního zpravodajství. Věřím, že nám nechají alespoň ta pozitiva. Protože jsem životní optimista, kdykoli mě potká člověk, který se mi snaží zkazit náladu a přesvědčit, že můj pohled na svět je nesmysl, začnu se v duchu modlit a pak si přeříkám, co dobré mě v poslední době potkalo.

 
Strana 5 z 6

PODPOŘTE NÁS

Podpořte, prosím,
Historický kaleidoskop on-line.
DĚKUJEME!