Nacházíte se zde: Úvod - Komentáře
21.03.2019
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

Komentáře

Vzpomínka na Zborov

Email Tisk PDF

V záplavě open airů, festů a kdoví čeho všeho ještě úplně zaniklo výročí jedné události, která formovala naši novodobou historii.

 

Lidice

Email Tisk PDF

Místo, které mělo být smazáno z mapy, najdete na několika kontinentech. Obce jménem Lidice najdete v Mexiku, USA, Brazílii, Panamě. Další desítky Lidic najdeme v názvech náměstí, ulic, na pomnících, v sadech, školách po celém světě.

 

Kde se ztratili vlastenci?

Email Tisk PDF

Opentlené vozy vesnických zábav s trikolórami a zpěvem národních písní se už nevidí. Sokolské slety drží krajané z Texasu a probíhají bez zájmu veřejnosti. O padlých hrdinech nikdo nic neví a mnozí už je ani za hrdiny nepovažují. Kdyby se Heydrich nezúčastnil likvidace Židů, převládla by jistě ve světě německá verze, že atentát byl teroristický čin obdobný dnešním a většina lidí by tomu ospale přikyvovala. Na oslavách konce světových válek jsou jen oficiální činitelé, veřejnost chybí téměř nebo úplně. Šíří se deformované verze dějin, ve kterých jsou Češi vším vinni, dokonce i druhou světovou válkou, zcela určitě však rozpadem Rakouska, a tím všemi bědami, které následovaly. Se vším tím nemá kdo bojovat, vysvětlovat a uvádět na pravou míru polopravdy.

 

Vánoční editorial

Email Tisk PDF

Vážení čtenáři,

tak se rok opět nachýlil a je tu čas vánoční, kdy se chceme věnovat hlavně svým blízkým a často i svým koníčkům. Věřím, že česká historie patří k vašim zájmům, vždyť jinak byste asi nečetli tyto řádky.

Víte, je to zajímavé – ať tisíckrát budou mnozí číst, že je třeba poučit se z minulosti, nezkreslovat ji a přijímat takovou, jaká byla, přesto se bude mnoho „vykuků“ a slabochů snažit ji zkreslit či znevážit. Zřejmě tím ospravedlní svou touhu po moci, uspokojí své svědomí, „zlepší image“ své rodiny.

Ale historie je neúprosná – zanechává otisk dějů, událostí a osob, které se na nich podílely, nejen v paměti lidí, ale také v mnoha archívech, na filmových pásech a zvukových záznamech. A i když mnozí mocní dokážou záznamy nechat zmizet, rozsudky vymazat, filmy zavřít do trezoru, musí si do svých paměťových trezůrků zavřít také svoje svědomí. Ani tak ale čin, který se jednou stal, nezmizí. Vždycky je možnost, že se najde něco, někdo, kdo si pamatuje.

Každý z nás je osobnost mnohovrstevnatá a nevím, zda existuje člověk, který nikdy nechyboval a vždy jednal v zájmu spravedlnosti. Proto je třeba i hrdiny z minulého století přijímat jako lidi se všemi jejich vlastnostmi, chybami, prohrami a výhrami.  Právě taková je i kniha S odvahou v srdcích, jejíž první díl spatřil právě na sklonku letošního roku světlo světa. A tu odvahu si s sebou nesou i mnozí další, jejichž díla a osudy na své vydání teprve čekají.

V letošním roce jsem měla tu čest seznámit se se zajímavými lidmi, kteří mi s důvěrou přinesli rozsáhlé dokumenty ze svých rodinných archívů. Najednou se dostáváte prostřednictvím deníkových záznamů do první světové války, či do druhého odboje a skládá se vám mozaika nových dějů, vztahů a hrdinství obyčejných lidí, kteří pomáhali bez nároku na slávu či odměnu. A jsou tu i další, deníky hrdinů, jejichž záznamy svědčí o obyčejných touhách, chybách i neřestech. Vždyť mladí kluci, kteří šli do války a odboje, byli nejen vlastenci, ale také v sobě měli touhu po dobrodružství, která měla v mnoha případech tragické vyústění.

Těším se, až si jejich příběhy budete moci číst i vy – některé v nových knihách, které připravujeme, ty kratší v Historickém kaleidoskopu.

Konec roku nás přiměl k jednomu zamyšlení. Nedávno mne navštívila dáma, kterou časopis velmi zaujal. Řekla však, že je to převážně smutný časopis, ale moc pěkný. V tomto čísle vám proto přinášíme pár ukázek toho, že historie může být nejen smutná, ale také zábavná a poučná. Rádi bychom v tom pokračovali i v příštím roce, a vydali se spolu s vámi do dalších oblastí lidské činnosti, v nichž se Češi proslavili.  Hrdinům a událostem odboje budeme stále věnovat podstatnou část časopisu, ale rádi bychom prozkoumali naši novodobou historii i z jiných stránek.  A také věnovali část časopisu mladým lidem a jejich publikační činnosti – vždyť právě oni mohou odkrýt další vrstvy času a přidat své objevy do paměti národa.

Děkuji vám všem, milí čtenáři, za to, že si kupujete a čtete Historický kaleidoskop. Děkuji také vám všem, kteří jste nám v roce 2015 pomohli Historický kaleidoskop vydávat – děkuji za vaše dary, inzerci a reklamní partnerství.

Také děkuji za velkou trpělivost panu Michalu Vejvodovi, který časopis vytváří a rozvíjí po stránce grafické, a za velmi spolehlivou spolupráci na výrobě časopisu panu Václavu Severovi z tiskárny Grafotechna plus a účetní firmě Premisoft v čele s paní Lenkou Podrazskou a naší účetní Alenou Kupkovou.

Děkuji také všem autorům, kteří bez nároku na honorář spolu se mnou tento časopis utvářejí a vyvíjejí. Je mi ctí s vámi všemi pracovat a těším se na vaše příspěvky a nápady pro nová čísla.

A na konec mi dovolte poděkovat těm, jejichž jména se neobjevují na stránkách tohoto časopisu, ale mají velkou zásluhu na tom, že časopis vychází – dělají totiž svou práci bez nároku na jakoukoli odměnu: řediteli Centra české historie panu Jaroslavu Houškovi, který se stará o to nejdůležitější – abychom měli prostředky na činnost, členům správní rady Jaroslavu Čvančarovi a Vlastislavu Janíkovi, kteří mi dodávají nejen inspiraci, ale také možnost používat výstupy jejich badatelské činnosti, mé nejmilejší kolegyni Zuzaně Kuchejdové, která se stará o předplatné a distribuci časopisu, a neúnavným dobrovolníkům, kteří jsou vždy ochotni pomoci – Ivance Šádkové, která pilně časopis odesílá a zpracovává rozsáhlou administrativu, Jirkovi Novému a Martinu Poštovi, mým mladým kreativním přátelům, kteří nejen tvoří a mailují, ale také tahají balíky, stěhují a stojí fronty u poštovních přepážek.

Vám všem přeji rok 2016 plný zdraví, úsměvů a lásky.

Jindra Svitáková, šéfredaktorka

 

Vlčí máky kvetou dál

Email Tisk PDF

Jsou sváteční dny rodinného typu a sváteční dny, které v naší republice málo oslavujeme, ač by si to zasloužily. Do kategorie těch prvních patří Vánoce, Velikonoce, dny matek, otců a možná i Václavů, Ámosů, Cyrilů, Husů a dalších, kteří nám po staletí přinášeli poznání a vzdělání. To pak vaříme, nakupujeme, slavíme, případně se alespoň rekreujeme.

 

Editorial 4/2015

Email Tisk PDF


Vážení čtenáři,

když přemýšlím o návratech, dochází mi, že je to někdy ošidný čas, plný velkých očekávání, a někdy i hořkých zklamání. Stačí návrat z dovolené, vydechneme si v prohřátém bytě a s nostalgií budeme vzpomínat na dny plné dobrodružství a exotiky. Někdy ale najdeme byt vykradený, kytky uschlé, ve sklepě vodu – a mnozí zaúpí, proč jen nemůže být dovolená 365 dnů v roce.

Jsou také návraty z misí, jimiž jsme chránili životy či svobodu druhých. Právě takový zažívali před 70 lety naši letci – piloti RAF.
Jaké muselo být jejich zklamání, že nemohli letět na pomoc Praze! A jak se těšili domů na rodiče, blízké, přátele, manželky! I když možná s obavami, co se za těch dlouhých šest let stalo a zda ještě svou rodinu spatří. A do toho jim velení spojenců oznámí, že vrátit do vlasti se mohou až v srpnu.

Nedovedu si představit směsici zklamání i vzteku, že jim nebylo dovoleno radovat se ihned po ukončení války z nabyté svobody doma v Československu. Tak přilétávali v srpnu, někteří dříve, jiní později. Následovala přehlídka, poděkování vlády, nadšené vítání občanů. A pak běžný život.

Bohužel, nadšení a elán jim byl dovolen jen několik let – vrátili se jako hrdinové a po roce 1948 s nimi bylo jednáno jako s nejtěžšími zločinci. Ti, kteří zůstali ve vlasti, nesli následky svého boje pro vlast i se svými rodinami až do sametové revoluce.

A jak se říká – vraťte se, vše odpuštěno. Snažili jsme se po roce 1989 vynahradit jim jejich utrpení, neúctu a ponížení.

Ale jde to vůbec? Není to stále ještě málo?

Najděme pravdu v našich srdcích, zda můžeme udělat ještě něco víc.

Děkuji všem, kteří tak činí nejen po dobu letošních oslav, ale po celý svůj život.

Jindra Svitáková, šéfredaktorka

 

Odsun Němců 70 let poté

Email Tisk PDF

V současné době je to 70 let od začátku poválečného divokého odsunu sudetských Němců. Vlastně někteří zažili odsun už dříve, třeba brněnští Němci. Je zapotřebí jasného pravdivého pohledu na tento transfer zvláště proto, že je stále připomínán na obou stranách, stále jsme konfrontováni s vyjádřeními sudetských Němců a některých našich politických osobností.

Pavel Bělobrádek položil v Sudetoněmeckém domě v Mnichově věnec na památku obětí poválečného odsunu. Mnozí jiní, včetně Václava Havla, se obětem omluvili. Je tato omluva správná? Někdo tvrdí, že je nevhodná, jiný, že není dostatečná, že je zapotřebí se omluvit také za odsun jako takový a odsoudit jej. Václav Havel se kdysi vyjádřil, že zlo odsunu bylo následkem zla, které předcházelo, a tím jasně připomněl, že i pro tuto událost platí kauzální zákon příčiny a následku.

 

Od Rubikovy kostky k české historii

Email Tisk PDF

Dnes jsem potkala cestou do práce mladého muže, který řešil záhadu Rubikovy kostky. Záhadu – ona je vlastně dávno vyřešená – lidé našli způsob, jak ji co nejefektivněji složit a napsali návod. Ale je vlastně potřeba znát ke všemu návod? Nebo je právě to, co zažíváme při hledání způsobu řešení dobrodružstvím, které obohatí náš život?
Když přišla Rubikova kostka na trh a po ní další a další hlavolamy, skládala jsem je dohromady a tvrdošíjně odmítala návody. Vždyť zábavou je už cesta k řešení, ne samotné řešení.
Ale teď nevím – máme se tak chovat také k vlastní historii? Nečíst knihy badatelů, nedbat vyjádření historiků a hledat tu svou pravdu?

 

K počátkům tradice Husova jména v československé armádě

Email Tisk PDF

Krátce po začátku 1. světové války vznikla na území carského Ruska Česká družina – spolek Čechů, odhodlaných po boku ruského vojska bojovat proti Rakousku-Uhersku. Na svátek svatého Václava roku 1914 byl v Kyjevě posvěcen prapor družiny (praporečníkem se stal Čech usedlý v Rusku Jaroslav Heyduk, synovec Adolfa Heyduka) a první muži složili u Sofijského chrámu  vojenskou přísahu.

 

Editorial 3/2015

Email Tisk PDF


Vážení čtenáři,

tak přemýšlím, jestli si o prázdninách nezajedu do Protektorátu. Teď je to díky naší veřejnoprávní televizi takové moderní – strávit tam dovolenou. Podívat se, jak to tenkrát ti četníci dělali, kudy chodili, jak se poráželo načerno prase a jak se lidé oblékali. Docela ráda bych slyšela v éteru hlasy tehdejších „celebrit“ a jen tak letmo zjistila, že lidé tenkrát měli zřejmě i strach.

 
Strana 3 z 6

PODPOŘTE NÁS

Podpořte, prosím,
Historický kaleidoskop on-line.
DĚKUJEME!

 

O magazínu

Kontakt na redakci:
Máte-li pro nás jakékoli tipy, chcete-li publikovat zajímavé informace z historie vašeho místa, znáte-li osudy lidí, kteří pomáhali bojovat za svobodu naší vlasti, kontaktujte šéfredaktorku: Jindra Svitáková, tel: 604 206 677, e-mail: redakce/@/historickykaleidoskop.cz

Vydavatelem tohoto on-line magazínu je Centrum české historie, o.p.s.  - www.centrumceskehistorie.cz
Historický kaleidoskop v tištěné podobě, který vycházel do jara 2016, můžete zakoupit na www.ceskatrikolora.cz 

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License.
ISSN 2464-7624