Nacházíte se zde: Úvod - Knihovnička - ZASNOUBENA SE SMRTÍ
25.11.2017
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

ZASNOUBENA SE SMRTÍ

Email Tisk PDF

zasnoubena smrtZapomenutý příběh Inky Bernáškové, první české odbojářky popravené nacisty, zpracovala do románové podoby publicistka a překladatelka Jana Vrzalová. Vydalo nakladatelství JOTA v říjnu 2017.

Jak je krásná a něžná, skloní se později nad spící holčičkou šťastný otec. Vtom jej něco napadne. Odběhne k psacímu stolu, popadne skicář a tužku a ve chvilce črtá obrázek, osudový. V okamžiku blaženosti nemůže tušit, že jím předznamenává osud nemluvněte.
Ruka vedena Múzou nad kolébkou novorozeněte vztyčuje vlající prapor s dvouocasým lvem. Vojtěch Preissig pohlédne na své dílko inspirované náhlým vnuknutím a vzápětí dokreslí symbolickou postavu génia národa s vavřínovou ratolestí. Kolébku obkroužily tři sudičky: Svoboda, Bratrství a Moudrost.
Zastavila by ho Múza, kdyby věděla, že své druhorozené právě vytyčil cestu, po níž se bez váhání vydá? Zarazil by se v tvůrčím zápalu, kdyby mohl vidět do budoucna a věděl, co ji čeká? Snad. Možná. Bůh suď!
Prozřetelnost zarytě mlčí.
Nikdo, ani on, nevidí tři siluety stojící nad holčičkou. Jiné tři sudičky. Kruté, nemilosrdné. Místo vavřínové ratolesti mají zkřížené hnáty a smrtihlava. Na jejich praporu je znak, který svět prozatím nezná. Jen historici studující staré pohanské runy. Jednou bude vlát i nad hradem českých králů – hákový kříž.
Mrně spí spánkem spravedlivých. O světě, do něhož právě přišlo, neví nic. Zhola nic.
Neví, že dostalo hned tři jména – Irena Vlasta Markéta.
Neví, že mu budou říkat docela prostě. Inka.

Na stránkách knihy se široce rozvíjí osud Inky Bernáškové, rozené Preissigové, a celé rodiny Pressigových, od narození prostřední dcery Inky, až do její předčasné smrti.  Na 333 stranách textu a 36 stranách bohaté obrazové dokumentace sledujeme formování Inčina charakteru, který, jak spisovatelka připomíná, se velmi podobná charakteru jejího otce. Občas na sebe tyto dvě výrazné osobnosti narážejí i v soukromém životě. Jak by ne. Každý z nich si chce tvrdě prosadit své. Inka také od útlého dětství vyniká hrdostí, snahou vyřešit si problémy sama, a také obrovskou pílí a chutí rozumět všemu, umět vše nejlépe. Možná je to i tím, že několikrát začínala znovu.
Nejprve v USA jako malá dívka, která se musela vyrovnat se změnou prostředí a neznámým jazykem, a přesto dokázala vyniknout mezi ostatními. Podruhé při návratu do nového Československa, kam odjela nejprve sama se svými sestrami, když Vojtěch Preissig dlouho čekal na pozvání těch, pro které v období první světové války žil a tvořil – nové vlády, prezidenta i čs. legionářů. Znovu začínala, bojovala s češtinou, až opět začala ve škole vynikat. Potřetí, když umírá ve zmaru a neporozumění její manželství s mužem, jenž byl její první a velkou životní láskou.
Životní příběh Inky Bernáškové je nejen rámován, ale doslova vsazen do živých dějů první republiky a druhé světové války, on v nich přímo vyrůstá a žije. A právě proto jsou i historické pasáže plné života, bez strnulosti a suchopárnosti. Jakoby i v nich byla zakotvena Inčina energie.

Ti chlapi byli nemile překvapeni, když zjistili, že je na druhou stranu za kopečky povede žena. Najednou jí na mysli vytanula chvíle, kdy se ucházela o možnost stát se pilotkou. Dostala košem. Muži ženám tuto cestu k nebesům zapověděli.
„Ne, do práce chodit nebudeš!“
Manželův tvrdý tón slyší i po letech. Nesnesl, aby jej ona, žena, něčím převyšovala.
Jenomže bez nás, žen, se muži neobejdou. Jak chtějí porazit nepřítele, aniž by sami v sobě překonali předsudky, že nezvládneme to, co oni.
Prý jsme jen slabé pohlaví, které by se mělo starat pouze o děti a stát u plotny s vařečkou. Houby! Doba se v mnohém změnila. Před očima se jí zjevila „Dáma s lucenou“. Tak se přezdívalo Florence Nightingalové, snad nejznámější zdravotní sestře na světě, kterou proslavila Krymská válka. V dětství o ní hodně slýchávala. Rodiče jí i sestrám za vzory často dávali něčím výjimečné osobnosti. To, co dokázala Florence – povznést ošetřovatelství na respektované povolání zvláště u žen – zvládneme také. A ještě více. Plácla vzdorovitě rukou do spadaného jehličí. Nemáme přece 19. století!

Inka Bernášková se velmi aktivně účastnila převaděčských akcí, v nichž dokázala sama jako žena za těžkých podmínek převést příslušníky čs. armády, kteří se chtěli připojit k zahraničnímu odboji, Moravu na Slovensko až do Maďarska. Po zatčení dle skromných odhadů při výsleších mlčením zachránila na tři stovky spolupracovníků.

„Pánové, není třeba dělat takový hluk, jsem Preissig a V BOJ jsem vydával já. Já sám.“
Klidný tón Vojtěcha Preissiga gestapáky na okamžik zarazí. Něco takového se nevidí každý den. Místo, aby se zatčený před nimi klepal hrůzou, mluví tiše a rozvážně, jako by uklidňoval rozvášněnou debatu na nějaké schůzi.
„Nevěřte mu ani slovo. Jsem Irena Bernášková a V BOJ jsem vydávala já. Já sama. Oni za nic nemohou. Rozumíte? Nemohou. Vinna jsem jen já!“ křičí Inka…
Otcova rozvážná slova Inčin strach o něj proměnila v zoufalství. Tatínkovi se nesmí nic stát…
„Drž hubu!“ zařve gestapák a udeří Inku do tváře.
Preissig se pohnul, přiskočil k dceři a prudce ji objal. Chtěl do své otcovské náruče schovat své prostřední dítě, svou malou holčičku a ochránit ji před dalším násilím, před jistou smrtí…
Otec a dcera.
Hrdost a vzdor.
Strach o život toho druhého….

Inka Bernášková, vydávající se svým otcem a skupinou dalších vlastenců ilegální časopis V BOJ, až do posledního dechu převádějící čs.vojáky do zahraničí, byla zatčena 21. září 1940, popravena 26. srpna 1942 v Berlíně Plötzensee. Byla to první česká žena, popravená nacisty. Její otec byl umučen v koncentračním táboře Dachau. Jeho život vyhasl 11. června 1944.

Smrti!
Snoubenko věrná!
.. Svítá. Noc mizí a přichází den…
Smrti, nebojím se tě. Tak už pojď a odveď si mne….!

Tato kniha zcela určitě stojí za přečtení. Je totiž o síle ženy, obrovské vůli a lásce k lidem. A o tom je dobré zvláště v dnešních dobách vyprávět.

Jindra Svitáková, obálka JOTA

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


Naše projekty

PODPOŘTE NÁS, PROSÍM 

Podpořte prosím vydávání
Historického  kaleidoskopu

 

 mak tlacitko

 Vlčí máky zakoupíte u našich smluvních prodejců nebo v e-shopu Česká trikolora.cz

 

Akce

symb11

 

HLEDÁME DOBROVOLNÍKY

Hledáme dobrovolníky, kteří se chtějí podílet na tvorbě jedinečného historického magazínu a dalších projektů Centra české historie. Bližší informace: ing. J. Houška, tel. 603 548 872, e-mail: jhouska/@/ceskatrikolora.cz

 

 


O magazínu

Kontakt na redakci:
Máte-li pro nás jakékoli tipy, chcete-li publikovat zajímavé informace z historie vašeho místa, znáte-li osudy lidí, kteří pomáhali bojovat za svobodu naší vlasti, kontaktujte šéfredaktorku: Jindra Svitáková, tel: 604 206 677, e-mail: redakce/@/historickykaleidoskop.cz

Vydavatelem tohoto on-line magazínu je Centrum české historie, o.p.s.  - www.centrumceskehistorie.cz
Historický kaleidoskop v tištěné podobě, který vycházel do jara 2016, můžete zakoupit na www.ceskatrikolora.cz 

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License.
ISSN 2464-7624