Nacházíte se zde: Úvod - Kalendárium
21.03.2019
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

kalendarium

28. června – 100. výročí úmrtí Žofie Chotkové

Email Tisk PDF

Událost, známá jako Sarajevský atentát, zasáhla do životů milionů obyvatel celého světa, neboť se stala oficiální záminkou k vyhlášení válečného stavu mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem a posléze k rozpoutání 1. světové války.

 

27. června – 70. výročí úmrtí Věry Menčíkové

Email Tisk PDF

Vera MenchikVěra Menčíková se považuje se za první ženskou šachistku historie, která se mohla úspěšně účastnit mužských mistrovských soutěží. Narodila se 16. února 1906 v Moskvě ve smíšené rodině Čecha a Angličanky a prožila tam dětství až do 15 let. V roce 1921 se rodina přestěhovala do Anglie a usídlila se v Hastingsu. Od dětství se věnovala šachu a po celý svůj život reprezentovala na šachových mistrovstvích Československo. Stala se šachovou mistryní a od roku 1927 do roku 1944 byla první nositelkou titulu ženské mistryně světa v šachu. Zahynula spolu s matkou a sestrou Olgou při německém raketovém ostřelování Londýna. 

 

26. červen – 110. výročí narození Arnošta Košťála

Email Tisk PDF

kostalPozdější pardubický hoteliér a účastník protinacistického odboje, významně spolupracující se skupinou Silver A, se do Pardubic přestěhoval s rodiči v šesti letech, když si jeho otec pronajal a posléze odkoupil od známého aviatika Jana Kašpara hotel Veselka. Arnošt vystudoval hotelovou školu v Drážďanech a absolvoval praxi ve Francii.  Roku 1928 se oženil s Jarmilou Udržalovou, dcerou Františka Udržala, pozdějšího československého ministerského předsedy.

 

24. červen – 40 let čárového kódu

Email Tisk PDF

24. 6. 1974 byl poprvé použit čárový kód pro nákup v supermarketu. Vynálezcem čárového kódu je Američan Norman Joseph Woodland (1921–2012). Už ve 40. letech 20. století se spolužákem z univerzity Drexel ve Filadelfii Bernardem Silverem přemýšlel, jak uspokojit šéfa velkého obchodního řetězce, který si přál urychlit prodej a zbavit se front u pokladen. Originální nápad přišel zcela náhodně. Systém využívající silnou a tenkou čáru je prý napadl na pláži, když přemýšlel o principu Morseovy abecedy. Se svým společníkem požádali v roce 1949 o patent. Patentový úřad ho udělil až v roce 1959. Jenže tehdy ještě neexistovala laserová technologie na přečtení kódu. Poprvé se čárový kód v běžné praxi objevil až roku 1974 na obalech žvýkaček Wrigley's. Dějištěm se stal supermarket ve městě Troy.

 

23. červen – 120 let od založení MOV

Email Tisk PDF

23. 6. 1894 byl iniciativou Pierre de Coubertina v Paříži založen Mezinárodní olympijský výbor. Spolu s ním jej založili Demetrius Vikelas a Jiří Guth v Lausanne ve Švýcarsku s cílem obnovit tradici antických olympijských her. První moderní letní olympijské hry se potom konaly v roce 1896 v Athénách v Řecku. První zimní olympijské hry se konaly v roce 1924 v Chamonix ve Francii. Olympismus je životní filosofie, spojující vyrovnanost a kvality těla a ducha. Sport se míchá s kulturou a výchovou, olympismus hledá a vytváří životní styl založený na principu radosti z úsilí, výchovné hodnoty dobrého příkladu a respektování morálních principů. Celosvětově uznávané stanovy této organizace jsou všeobecně známy pod názvem Olympijská charta. 

olympijske-kruhy

 

23. června – 70. výročí úmrtí Jaroslava Ostrčila

Email Tisk PDF

OdstrcilJUDr. Jaroslav Odstrčil, československý voják a velitel výsadku Calcium, se narodil 6. listopadu 1912 v Brníčku, otec Jan vedl hospodářství a povoznictví, matka Anna byla v domácnosti, měl staršího bratra a tři sestry. Obecnou školu absolvoval v Brníčku, maturitu získal v roce 1933 na Reálném gymnáziu v Zábřehu na Moravě. V témže roce se zapsal na právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 1938 promoval a dosáhl titulu doktora práv. Nastoupil u Zemského soudu v Brně.

K vykonání základní vojenské služby byl odveden 16. března 1934, ještě v průběhu univerzitních studií. Byl zařazen k 43. pěšímu pluku a zároveň mu byla udělena trvalá dovolená za účelem studia. Službu nastoupil 1. března 1939, 28. března, po německé okupaci, byl propuštěn na trvalou dovolenou. Do léta vykonával právnickou praxi a zároveň působil v protinacistickém odboji.

 

18. červen - 72 let od hrdinné smrti parašutistů

Email Tisk PDF

Nezapomeňme na 18. červen, který se roku 1942 zapsal navždy do české historie hrdinným bojem sedmi parašutistů v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici proti stonásobné přesile nacistů a jejich přisluhovačů. 

Jestliže se chcete poklonit památce těchto sedmi statečných, oficiální pietní akt se koná 18. června od 10.00 hodin. Příznivci české historie se v Resslově ulici pokloní jejich památce již minutu po půlnoci ze 17. na 18. 6. 

Další články na toto téma v rubrikách Osobnosti a Události.

 

21. června – 65. výročí popravy gen. Heliodora Píky

Email Tisk PDF

Generál Heliodor Píka byl oběšen v roce 1949 v plzeňské věznici Bory. Byla to první justiční vražda v totalitním Československu, mimochodem, přesně na den 328 let po popravě českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze po bitvě na Bílé hoře. Česká inteligence opět začala vadit – náhoda nebo jako vždy likvidace elity národa, která by mohla „vzbouřit lid“? Podrobné osudy Heliodora Píky popisuje ve svém článku Mgr. Jana Horáková. 

 

20. červen – 60. výročí úmrtí Josefa Fanty

Email Tisk PDF

Český architekt, jeden z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury, ale také návrhář nábytku, malíř a významný mecenáš, se narodil 7. prosince 1856 v Sudoměřicích u Tábora. Po studiích se stal asistentem svého profesora arch. Josefa Zítka při stavbě Národního divadla. Fanta při této stavbě mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes stojí před Národním divadlem. Poté působil jako asistent na České technice a profesor na ČVUT. Od roku 1918 byl členem České akademie věd a umění.

 

17. červen – 105. výročí narození Karla Högra

Email Tisk PDF


Karel-HogerVýznamný český herec s mimořádně citlivým hereckým projevem a kultivovanou výslovností, se narodil v r. 1909 v Brně jako třinácté dítě v rodině dělníka z královopolské cihelny. Spolu se svými sourozenci hrál loutkové divadlo, v osmi letech se stal členem brněnského ochotnického spolku. V roce 1928 absolvoval studium na učitelském ústavu a odešel učit, ale zároveň studoval na dramatickém oddělení brněnské konzervatoře.
Konzervatoř ukončil v roce 1932 a další rok studoval na filozofické fakultě brněnské univerzity. Po absolvování prezenční vojenské služby nemohl získat vhodné učitelské místo a přijal nabídku od brněnského Zemského divadla na stálé angažmá. Zde hrál až do roku 1940 a současně vykonával funkci dramaturga a vedoucího představení pro děti. V r. 1940 se přijal nabídku na angažmá v pražském Národním divadle, kde pak působil až do roku 1977.

 

16. června – 70. výročí úmrtí Jaroslava Kotáska

Email Tisk PDF

Kotasek-JaroslavJaroslav Kotásek, čs. voják a příslušník výsadku Spelter, se narodil 31. července 1917 v Ratíškovicích. Otec Matouš byl dělník, matka Františka, za svobodna Macháčková, byla v domácnosti. Otec zemřel v roce 1921 na následky úrazu. V Ratíškovicích absolvoval obecnou školu a dva roky měšťanky v Hodoníně. Po absolvování Baťovy školy práce ve Zlíně absolvoval hornickou školu a nastoupil do dolu Tomáš vlastněného firmou Baťa. 1. března 1939 nastoupil základní vojenskou službu, ale po okupaci byl z armády propuštěn. Kvůli svému zapojení do odboje v řadách Obrany národa a hrozícímu zatčení opustil 31. prosince 1939 protektorát. Přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii se dostal do Francie, kde byl v Agde 6. března 1940 prezentován u československého zahraničního vojska. Zařazen byl k ženijní rotě 2. pěšího pluku. Bojů se nezúčastnil a po pádu Francie byl evakuován do Anglie, kam se dostal 7. července 1940. 28. října byl povýšen na svobodníka a postupně si doplňoval vzdělání.

 
Strana 3 z 4

PODPOŘTE NÁS

Podpořte, prosím,
Historický kaleidoskop on-line.
DĚKUJEME!

 

O magazínu

Kontakt na redakci:
Máte-li pro nás jakékoli tipy, chcete-li publikovat zajímavé informace z historie vašeho místa, znáte-li osudy lidí, kteří pomáhali bojovat za svobodu naší vlasti, kontaktujte šéfredaktorku: Jindra Svitáková, tel: 604 206 677, e-mail: redakce/@/historickykaleidoskop.cz

Vydavatelem tohoto on-line magazínu je Centrum české historie, o.p.s.  - www.centrumceskehistorie.cz
Historický kaleidoskop v tištěné podobě, který vycházel do jara 2016, můžete zakoupit na www.ceskatrikolora.cz 

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License.
ISSN 2464-7624