Karel IV. byl a je osobností, která by mohla a měla inspirovat i v dnešní době. A to nejen státníky a diplomaty, ale všechny, kteří mají své sny a ideály a nechtějí sedět v koutku a čekat, až jim je někdo splní. Někdo by mohl říci, že jako král a císař si „mohl všechno dovolit“, ale opak je pravdou.
Jeho podivné dětství, kdy ho žárlivost jeho otce a rozpory mezi oběma rodiči učinily nejprve vězněm a potom vyhnancem, svědčí o tom, že měl především silnou vůli a dokázal mnohé překonat. Po celou dobu života svého otce pak v dospělosti musel bojovat s jeho názory, nedůvěrou a – dnes by se dalo říci – tunelováním Českého království. Přesto uspěl. Často za cenu velkých osobních obětí. Pojďme se podívat na mezníky jeho života.
Vláda Karla IV. nevratně zasáhla do mnoha oblastí společnosti. Vzdělání bylo podpořeno založením proslulé Karlovy univerzity, která byla první univerzitou na sever od Alp. Význačným činem v oblasti církevní pak bylo založení pražského arcibiskupství, které ukončilo podřízenost arcibiskupství německému. V neposlední řadě je potřeba zmínit výjimečné postavení v rámci Svaté říše římské, které Země koruny české získaly vydáním Zlaté buly Karla IV., a které zastávaly až do zániku říše v roce 1806.
Životní mezníky Karla IV.
1310 |
Nástup Lucemburků na český trůn, sňatek Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. |
1311 |
Korunovace Jana Lucemburského českým králem. |
14. 5. 1316 |
Narození Karla IV. |
30. 5. 1316 |
Pokřtěn tradičním rodovým jménem českých králů – Václav. |
1319 |
Otcem odebrán z péče matky a uvězněn na Lokti. |
1319 |
Internován otcem na Křivoklátě. |
1323 |
Poslán na výchovu do Francie. |
1323 – 1330 |
Pobyt na francouzském královském dvoře, při biřmování přijal jméno svého kmotra, francouzského krále Karla, zásnuby a sňatek s Blankou z Valois, sestřenicí francouzského krále. |
1330 – 1331 |
Pobyt a výchova v Lucembursku. |
1330 |
Karlova matka Eliška Přemyslovna zemřela ve Zbraslavském klášteře – Karel se s ní od svého odjezdu do Francie již nikdy nesetkal. |
1331 |
Povolán za otcem do severní Itálie, aby mu pomohl vytvořit severoitalskou mocenskou základnu Lucemburků. |
1331 – 1333 |
Pobyt v Itálii, pokus milánské rodiny Visconti Karla otrávit, první setkání Karla s mladším bratrem Janem Jindřichem, Karel jmenován zástupcem Jana Lucemburského v severní Itálii, Karlova snaha ovládnout alespoň Luccu a Cremonu, Karel založil pevnost Monte Carlo. |
25. 11. 1332 |
Bitva u San Felice, nečekané vítězství na den sv. Kateřiny, Karel pasován na rytíře. |
1333 |
Cesta do Merana, Karel vyjednává s Jindřichem Korutanským ve věci věna, které se týkalo sňatku Jindřichovy dcery Markéty Maultasch a Karlova bratra Jana Jindřicha, cesta z Merana do Čech, usazení na Starém Městě pražském. |
1334 |
Karel získává od otce titul markraběte moravského za Karlem přijíždí do Čech jeho žena Blanka z Valois, nový sňatek Jana Lucemburského s Beatricí Bourbonskou. Karel zahajuje obnovu královského paláce na Pražském hradě. |
1335 |
Narození první Karlovy dcery Markéty |
1335 |
Mocenský boj Lucemburků o Tyroly, dědictví po Jindřichu Korutanském, s císařem Ludvíkem IV. Bavorem. |
1337 |
V Praze narozen Karlův nevlastní bratr Václav Lucemburský, Karlova dobrodružná cesta přes Uhry, Chorvatsko a Jaderské moře do Tyrol, válka v Lombardii. |
1337 – 1339 |
Roztržka mezi Karlem a otcem v otázce mocenského postavení v Českém království; Blanka z Valois a Karel vykázáni z Prahy do Brna, Karlův pokus o poručnickou vládu v Tyrolích na pomoc svému bratru Janu Jindřichovi. |
1340 |
Závěť Jana Lucemburského. |
11. 6. 1341 |
Český zemský sněm přijal a potvrdil markraběte Karla za budoucího českého krále. |
1341 |
Přes snahy Lucemburků ztratil Jan Jindřich Tyroly a dědictví Jindřicha Korutanského; Karel se v roce 1347 pokusil Tyrolsko získat zpět, ale neúspěšně. |
1342 |
Pierre Roger de Rosières, přítel Karla IV. z doby pobytu ve Francii, se stal papežem jako Kliment VI. |
1343 |
Volba Arnošta z Pardubic pražským biskupem. |
1344 |
Pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství, položen základní kámen ke Svatovítské katedrále. |
1344 – 1346 |
Politický boj Lucemburků o římskou korunu pro Karla IV., snaha Jana Lucemburského, Balduina Lucemburského i Karla jednotná. |
1346 |
Český král Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku, volba Karla IV. králem Svaté říše římské, korunovace na krále Svaté říše římské v Bonnu. |
2. 9. 1347 |
Královská česká korunovace v Praze, vytvoření Svatováclavské koruny, sepsán korunovační řád, následně založen kostel Panny Marie Sněžné, založen kostel a klášter slovanské liturgie „Na Slovanech“. |
8. 3. 1348 |
Založení Nového Města pražského. |
7. 4. 1348 |
Založení Univerzity. |
1348 |
Položen základní kámen ke hradu Karlštejnu, umírá Karlova manželka Blanka z Valois. |
březen 1349 |
Karel IV. uzavírá sňatek s Annou Falckou, Karel IV. likviduje opozici v říši. |
17. 6. 1349 |
Hold říšských knížat a kurfiřtů ve Frankfurtu nad Mohanem. |
25. 7. 1349 |
Korunovace králem Svaté říše římské v Cáchách. |
1353 |
Úmrtí druhé manželky Anny Falcké, svatba s třetí manželkou Annou Svídnickou. |
6. 1. 1355 |
Korunovace lombardskou korunou v Miláně. |
5. 4. 1355 |
Císařská korunovace v Římě. |
1355 |
Karel poprvé oficiálně navštívil Karlštejn. |
1356 |
Vydání a přijetí říšského zákoníku Zlatá bula Karla IV. |
9. 7. 1357 |
Položen základní kámen ke kamennému (dnešnímu Karlovu) mostu. |
26. 2. 1361 |
V Norimberku narozen dlouho očekávaný syn Václav, Karel se konečně dočkal vytouženého mužského potomka. Při porodu však zemřela jeho třetí žena Anna. |
21. 5. 1363 |
Sňatek s Alžbětou Pomořanskou v Krakově. |
květen 1365 |
Návštěva Avignonu, snaha přesvědčit papeže Urbana V. k návratu do Říma. |
4. 6. 1365 |
Korunovace v Arles. |
14. 2. 1368 |
Narozen Zikmund Lucemburský, druhorozený Karlův syn. |
říjen 1368 |
Druhá Karlova cesta do Říma, uvedení do Svatopetrské baziliky, podpora papeže k přesídlení do Říma. |
17. 12. 1368 |
Odjezd z Říma. |
1370 |
Získání Braniborska. |
10. 6. 1376 |
Syn Václav zvolen králem Svaté říše římské. |
1377/1378 |
Diplomatická cesta do Francie. |
29. 11. 1378 |
Karel IV. umírá kolem sedmé hodiny večerní na Pražském hradě na zápal plic ve věku šedesáti dvou a půl roku. |
11.-15. 12. 1378 |
Probíhají smuteční obřady. V pohřební řeči je císař Karel IV. Lucemburský poprvé nazván Otcem vlasti s odvoláním na tradiční titul římských senátorů. Je pochován v královské hrobce chrámu sv. Víta na Pražském hradě po boku svých manželek. |
Jindra Svitáková
Série článků o Karlu IV. byla realizována
|