Číslo 6/2011 V tomto čísle zahajujeme seriál k 70. výročí operace Anthropoid. Již v minulém čísle jej předešel jeden příspěvek. Dnes vám přinášíme mimořádný článek o Porchester Gate – londýnském domě, kde se rozhodlo o osudu Heydricha. A před jehož cihlovou zdí byli foceni parašutisté před vysláním na svou operační misi. Přinášíme informace o naší nové výstavě k tomuto tématu, vyhlašujeme literární soutěž a nabízíme vám další zajímavé aktivity. Nezanedbali jsme ani ostatní rubriky, zajímavá výročí, nové události, vydané knihy, výročí tohoto období. Je nám líto, že nemůžeme vycházet přesně na čas, ale na výrobu každého čísla hledáme velmi složitě finanční příspěvky, ač nám naši výrobní partneři vycházejí vstříc. Chápeme, že každý musí platit nájem, daně a platy svým zaměstnancům. Vážíme si všech, kteří nám pomáhají a jsme vždy moc rádi, když k vám – čtenářům – můžeme poslat další číslo. Věřím, že na první číslo roku 2012 nebudete dlouho čekat.
Z obsahu čísla:
24. listopadu 2011 byly v pražském hotelu DUO uděleny Ceny Český patriot 2011. Letos toto ocenění převzalo devět osobností, které aktivně a nezištně pečují o zachování české historie.
	Pán Sibiře a náčelník Hlavního štábu Čs. armády Osudy generála Gajdy od roku 1920 do roku 1926. Když se „sibiřský lev“ vrátil do Prahy, bylo mnoho těch, kteří hlásali, že „je třeba se jej obávat, tudíž jej i hlídat a vyčkávat dalších událostí“. Jistě nejlépe by vyhovovalo, kdyby se věnoval své bývalé drogistické činností, těžko však očekávat od vojáka navyklého svéráznému životu…
	Porchester Gate - tam se rozhodlo o osudu Heydricha Britská i česká média přinesla strohou zprávu, že dne 28. 10. 2011 byla v centru Londýna, na rohu cihlové budovy Porchester Gate 3-8, Porchester Gate, v ulici Bayswater Road, nedaleko Hyde Parku, odhalena pamětní deska.  Nese nápis, že v této budově v letech 1940–45 sídlila čs. zpravodajská služba čs. exilové vlády, že v říjnu 1941 se zde plánovala operace ANTHROPOID.  Co se skrývalo v útrobách této budovy, kdo prošel jejími chodbami, se dozvíte v rozsáhlém článku s více než šedesáti fotografiemi.
	Sto let českého skautingu Začátky světového skautingu se vztahují k burské válce v Jižní Africe u města Mafekingu, kde holandští přistěhovalci – Burové obléhali město, které střežila anglická posádka pod vedením plukovníka Roberta Stephensona Smyth  Baden-Powella. Ten začal využívat mladé chlapce ke kurýrní službě a po návratu z války se začal věnovat jejich výchově. Jeho činnost zaujala  českého středoškolského profesora žižkovského gymnázia Antonína Františka Svojsíka, který po setkání s ním napsal v roce 1912 knihu  Základy junáctví – a český junák – skaut byl na světě. Letos oslaví čeští skauti 100 let.
	Český Chevalier Karel Hašler Karel Hašler byl velmi renesanční osobnost, nadaný herec, hudebník, kabaretiér, ale podnikatel. Také ve všech oborech velmi úspěšný. Jeho rebelantství a láska k národu popouzela již za první světové války. Nakonec podlehl před 70 lety nacistickému mučení.
	Z rodinného alba Josef, původem Čech, pracoval v Belgii, Lilian studovala v anglickém Stratfordu. Válka je svedla dohromady a na rozdíl od mnoha jiných zůstali i po roce 1948 v Československu. Jaké byly osudy britské dívky v komunistické totalitní společnosti? Čtěte příběh lásky, trápení i nadějí. Dnes paní Lilian říká: Ničeho nelituji….
	Zapomenutý pomník České Budějovice byly od ledna 1921 domovským městem ruského legionářského 1. střeleckého (pěšího) pluku, který nesl historický čestný název „Mistra Jana Husi“ a jehož příslušníci se významně podíleli na úspěšném vystoupení po boku ruských jednotek ve slavné bitvě u Zborova. Bylo proto nasnadě, že v Českých Budějovicích měl být vybudován pomník Zborováka. Trvalo dlouhá léta, než vznik, avšak v dobách vlády komunistů byl zdevastován a do loňského roku byl v katastrofálním stavu. Až na popud skupiny nadšenců se věci daly do pohybu tak, aby tato památka byla důstojně zachována.
	Pěšky kolem Ypru Nápad to byl dobrý. Vymysleli jsme trasu kolem Ypres, kterou jsme chtěli projet na motorce a spojit místa již známá s novými, která jsme doposud neviděli. Avšak poslední hurikán, který řádil ve Spojených státech, měl dlouhé prsty a nárazový vítr o rychlosti přes 100 km/hod nevěstil nic dobrého pro výlet na motorce.  Co teď?  - Autorka se vydala kolem Ypru pěšky a našla díky tomu zajímavá místa. Podívejte se tam s námi také.
	Historie v kyperském slunci Do dávné a bohaté historie Kypru jsme se pustili rádi a bylo se čemu obdivovat. Tip na návštěvu vzdálenějších míst pro všechny, kteří chtějí obdivovat památky mnoha minulých tisíciletí, ale také si užít krásnou přírodu a slunce.

Stálé rubriky: Válečný deník, Druhý odboj, Kronika událostí, Kulinářský kaleidoskop, Svět filmu, Četnické příběhy a další.

Historický kaleidoskop se prodává také v síti prodejen PNS a v trafikách. Nedostanete-li jej někde, řekněte svému prodejci tisku - nebo si ho předplaťte.

Chcete pravidelně dostávat Historický kaleidoskop do schránky? Staňte se členem ANLET nebo si jej předplaťte. Získáte v každém čísle navíc DVD!

Roční předplatné stojí pouze 320 Kč.

Objednávky předplatného do zahraničí vyřizuje redakce. Podívejte se na stránku s informacemi o předplatném.

Pomozte nám prodávat Historický kaleidoskop! Kontaktujte nás e-mailem: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Doplnili jsme archív jednotlivých čísel. Nyní máte k dispozici články až do čísla 4/2010, které vyšly v tištěné podobě. Postupně doplníme články až do konce roku 2010.

Historický kaleidoskop - ročník 2011 - je stále k dispozici na našich prodejních místech i v redakci a můžete si jednotlivá čísla dodatečně objednat.

Neváhejte a objednejte si také předplatné na letošní rok. Ke každému číslu bude předplatitelům přiloženo zajímavé DVD!

Putovní výstavu Někomu život, někomu smrt připravila Asociace nositelů legionářských tradic k 70. výročí operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V letošním roce si připomínáme 70. výročí tohoto významného odbojového činu, který nemá v celé Evropě v době 2. světové války obdoby. Byl to jedinečný čin, v kterém se spojilo hrdinství profesionálů – vojáků čs. zahraniční armády, s odbojem v okupované vlasti, který vojákům poskytl nezištnou pomoc a podporu.
Nikdo z nás si nedovede představit, jaké to muselo být dostat se po několika letech v zahraničí na území Protektorátu, mít s sebou falešné doklady a několik adres, na nichž jej mohli, ale také nemuseli čekat spolehliví lidé. Někteří již byli dávno zatčení, někteří se báli, protože je postihla nacistická perzekuce, byli hlídáni a špehováni. Jen na některých adresách čekala parašutisty pomoc, která mimo jiné spočívala ve značně propracované organizaci například pro získávání potravin, které byly vydávány na potravinové poukázky pro osoby s přihlášeným pobytem. Parašutisté museli být také ubytováni, museli střídat adresy, aby svou přítomností neprozradili, že se v daném místě pohybují bez přihlášení, někteří potřebovali pomoc lékařů, zhotovení dalších dokladů, a bez pomoci domácího odboje by žádná ze skupin, které byly vyslány do Protektorátu ze Západu či z Východu, nemohla plnit své úkoly.

To vše se snaží podchytit výstava Někomu život, někomu smrt, kterou autorka Jindra Svitáková připravila ve spolupráci s historikem Jaroslavem Čvančarou na motivy jeho rozsáhlé knižní trilogie Někomu život, někomu smrt, věnované domácímu i zahraničnímu odboji v období 2. světové války. Prioritně je výstava věnována přípravě atentátu na Reinharda Heydricha a pomoci odbojářů skupinám Anthropoid a Silver A.
Výstava byla slavnostně zahájena v Praze 24. listopadu 2011 zástupci ministerstva kultury a ministerstva školství, která převzala nad výstavou záštitu spolu s předsedkyní Parlamentu České republiky Miroslavou Němcovou. Odtud putovala výstava do Brandýsa nad Labem, kde byla od 1. prosince 2011 do 10. ledna 2012 vystavena v Oblastním muzeum Praha – východ. Na jeden den – 28. prosince 2011 – zavítala do Nehvizd v rámci vzpomínkové akce na den seskoku skupiny Anthropoid v blízkosti této středočeské akce. Nyní je připravena putovat do Prahy.

Její první pražské zastavení se uskuteční již 12. ledna 2012 díky Městské části Praha 6 v základní škole Dědina, Žukovského 6/580, Praha 6 – Liboc. Otevřeno pro veřejnost je od úterý do pátku od 14 do 19 hodin, v sobotu a v neděli od 14 do 18 hodin. Dopoledne bude výstava k dispozici žákům základních škol v Praze 6.  Vstup na výstavu je zdarma. Na sídliště Dědina je možné se dostat autobusy MHD č. 206, 218 (oba z Dejvické), 108 (z Bílé Hory), 179 (z Nových Butovic).

Po pražském zastavení výstava poputuje do Písku, Opavy a dalších měst. V Praze bude opět k dispozici od 27. května do podzimních měsíců v Libeňském zámku v Praze 8, doplněná o další údaje vztahující se k pomoci parašutistům občany Prahy 8, kde se atentát uskutečnil, a kde také stojí od roku 2009 Památník operace Anthropoid.

K výstavě byla vydána publikace, která shrnuje nejdůležitější události vedoucí k uskutečnění atentátu na Reinharda Heydricha. Publikaci je možné si objednat prostřednictvím e-shopu na www.anlet.cz nebo e-mailem na adrese Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

Podrobné informace o výstavě i o doprovodných akcích, které jsou již vyhlášeny nebo jsou připravovány, je možné zjistit na webových stránkách www.nekomuzivot-nekomusmrt.cz. Zde jsou také kontakty a informace pro vystavovatele. V současné době zvažuje ANLET výrobu další kopie výstavy, aby umožnil co největšímu počtu občanů ji zhlédnout. Případní zájemci o zapůjčení výstavy získají další informace také na webových stránkách určených výstavě nebo o ně mohou požádat e-mailem na adrese Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

Vážená redakce.

Jsem dlouholetým spolupracovníkem Národního osvobození. Nelíbí se mi, že v případě bratří Mašínových dáváte více prostoru ideologickému pohledu, než objektivitě.
Je skutečností, že velká část  veřejnosti je  proti bratrům Mašínovým. Znamená to, že má problémy se svou minulostí, nebo nemá  jasno v hodnotách, v identitě?  Někteří historici tvrdí, že občané  vlastenecky orientovaného Polska či baltských států by o bratrech  Mašínových vůbec nepochybovali. Proč tedy u nás jejich odboj vzbuzuje vzrušené debaty, které mají navíc ideologický podtext?  Proč naše veřejnost odsuzuje ty, kteří proti zločinnému režimu něco dělali, a na mnohonásobné zločince Picha-Tůmu, dr. Vaše, Slánského, Plačka, Pixu i mnoho dalších má  však jiný - mnohem shovívavější - metr?

Bylo málo Mašínů…

V Národním osvobození vycházejí nehorázné nelegionářské články (např. Kačor, Šmidrkal, Maršák, Hrabica). „Nesnesitelní“ hrdinové 3. odboje, bří Mašínové a  Milan Paumer, nedají komunistům spát. Postavili se na odpor zrůdnému komunistickému režimu se zbraní v ruce: a byli mrtví. „Nevinní“ mrtví říkají komunisté dodnes. Byli to ovšem členové KSČ, miliónové strany, která nemilosrdně perzekvovala po únoru 1948 „třídní nepřátele“. Vykřikovali „Kdo nejde s námi, jde proti nám.“ Ozbrojená menšina držela v šachu neozbrojenou většinu. Zatýkání, zastřelení na hranicích, mučení, zmrzačení mužů i žen, vraždění ve věznicích, popravy, perzekuce. Politické popravy nestály komunistům ani za soucit. Statisíce politických vězňů (a jejich rodiny a příbuzní perzekvováni na komunistické „svobodě“ za ostnatými dráty). Činnost protikomunistických odbojových skupin, Mašínů a dalších, kteří skutečně bojovali se zbraní v ruce, a s nasazením vlastního života,  je v naší problematické zemi dosud odsuzována. Naštěstí jsou tu již mladí lidé, kteří začínají rozum brát.