Nacházíte se zde: Úvod - Četníci - Humoresky vážně
25.04.2018
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

Humoresky vážně

Email Tisk PDF

14 patrackaOblíbený televizní seriál Četnické humoresky se často vrací na televizní obrazovky, a tak můžeme sledovat případy řešené oblíbenými příslušníky televizní „brněnské“ četnické pátračky. Příjmení četníků, kteří v televizním seriálu vystupují, však patří skutečným četníkům z četnické pátrací stanice v Hradci Králové. Jak k tomu došlo, a jak skutečně vypadali četníci, jejichž příjmení jsou blízká celému našemu národu?

Jako kutnohorský rodák a patriot jsem navrhoval pro seriál Četnickou pátrací stanici v Kutné Hoře, o jejíž činnosti jsem získal díky synovi zástupce jejího velitele úžasné množství autentického materiálu. Pan režisér ale namítl, že by seriál rád umístil do okolí České Skalice. K tomuto místu uvedl několik důvodů. Je zde nedotčená příroda vhodná pro natáčení dobového seriálu, před lety zde točil Babičku od Boženy Němcové a má zde i svoji chalupu.
Rozhodnuto! Děj seriálu se bude odehrávat na Četnické pátrací stanici v Hradci Králové…
Vzhledem ke skutečnosti, že se realizace projektu ujalo brněnské studio České televize, bylo vhodné, aby se děj seriálu odehrával v prostředí brněnské četnické pátrací stanice. S přenesením děje do moravské metropole však vznikl jeden problém. V Brně jako takovém vykonávala bezpečnostní službu státní policie, jejíž ředitelství sídlilo na Nádražní tř. čp. 8 a v ulici Orlí čp. 30, tento fakt nebylo možno opominout.

Jak vyplývá z údajů, uvedených v jednotlivých ročnících kalendářů četnictva, počet příslušníků královéhradecké pátrací stanice se měnil co do počtu, tak i do složení. Na skupinové fotografii z roku 1936 se mi podařilo identifikovat jednotlivé příslušníky četnické pátrací stanice v Hradci Králové: sedící zleva praporčík Václav Jaroš, vrchní strážmistr Jaroslav Šiktanc a štábní strážmistr Jaroslav Němec, stojící zleva štábní strážmistr Bedřich Pomezný, štábní strážmistr Jan Turko, strážmistr Josef Jiroušek, strážmistr Vladislav Richard Jarý a štábní strážmistr Josef Ambrož.
V době, kdy jsem zpracovával námět na televizní seriál, tak jsem nevěděl, jak četníci z královéhradecké pátračky vypadali, a ani to, jakou který četník zastával na pátrací stanici funkci. Na historickém bádání je nejkrásnější neustálé objevování a doplňování mozaiky poznání. Postupně jsem se seznámil s RNDr. Vladimírem Šebestíkem, CSc., Vladislavem Jarým, Dagmarou Vojtíškovou, rozenou Šiktancovou, a paní Dejlovou, rozenou Ambrožovou, kteří mi zpřístupnili svá rodinná alba a poskytli své vzpomínky.
Od samého začátku jsem s jistotou věděl pouze to, že velitelem královéhradecké pátračky byl vrchní strážmistr Jaroslav Šiktanc. Od paní Vojtíškové vím, že její otec Jaroslav Šiktanc vstoupil do četnických služeb již za monarchie, poté sloužil na Slovensku, v letech 1928 – 1937 byl velitelem pátračky v Hradci Králové a poté byl velitelem četnické stanice v Jičíně. 
První, s kým jsem se seznámil, byl RNDr. Šebestík. Doktoru Šebestíkovi jsem v první řadě vysvětlil, jak došlo k tomu, že s postavou filmového strážmistra Šebestíka byla spojena tragická smrt psovoda plzeňské pátračky strážmistra Aloise Taubera. Inocenc Vladimír Šebestík po krátké službě u pražské státní policie nastoupil k četnictvu v roce 1930 a vzhledem ke své civilní profesi mechanika nastoupil jako řidič motorového vozidla na pátrací stanici v Hradci Králové, kde spolu s kolegou štábním strážmistrem Janem Turkem utrpěl zranění při eskortě zatčeného německého vyzvědače Lachnita. V době okupace se zapojil do odboje.
Přes RNDr. Šebestíka jsem se seznámil s panem Vladislavem Jarým, jehož otec Vladislav Richard Jarý nastoupil k četnictvu v roce 1929, nejprve sloužil v severních Čechách a po úrazu oka, způsobeném střepinou cvičného granátu, zastával funkci kancelářského pomocníka na pátrací stanici v Hradci Králové. V době okupace inicioval tajné vyfotografování vypreparovaných lebek pěti parašutistů podílejících se na atentátu na R. Heydricha, které provedl jeho bývalý kolega, fotograf  královéhradecké pátrací stanice, štábní strážmistr Bedřich Pomezný.
Postupně se mi podařilo zjistit, že Josef Arazim se narodil 20. listopadu 1898, v době první světové války byl od 5. října 1917 příslušníkem italských legií a bojoval na Doss Alto. V roce 1928, v době zřizování pátracích stanic, bylo nařízeno, že na četnickou stanici v sídle pátračky bude zařazen vůdce služebního psa, který bude k dispozici pátrací stanici. Na četnické stanici v Hradci Králové byl jako vůdce služebního psa zařazen právě strážmistr Arazim. Od roku 1929 byli vůdci služebních psů zařazeni do systemizovaného stavu pátracích stanic. Po několikaleté službě na královéhradecké pátrací stanici sloužil v již hodnosti štábního strážmistra na četnické stanici Nové Hrady u Vysokého Mýta a později v hodnosti praporčíka jako zástupce velitele četnické stanice Holice v Čechách.
Josef Ambrož se narodil roku 1891 v Libniči u Českých Budějovic. V době první světové války bojoval v Itálii a poté působil i v ruských legiích. Na začátku své služební kariéry četníka sloužil rok v Kosovské Poljaně na Podkarpatské Rusi. Poté byl přemístěn do Čech na četnickou stanici Opočno a zde se oženil. Počátkem roku 1932 byl četník Ambrož přemístěn na četnickou pátrací stanici do Hradce Králové. Štábní strážmistr Ambrož byl stejně jako jeho kolega Arazim vůdcem služebního psa.
Letitým pracovníkem královéhradecké pátrací stanice byl od doby jejího zřízení kromě velitele vrchního strážmistra Šiktance i praporčík Václav Jaroš, který později zastával v hodnosti praporčíka funkci zástupce velitele a najdeme ho stojícího vpravo na společné fotografii se staniční hospodyní a strážmistrem Josefem Jirouškem stojícím uprostřed.

O tom, že pánové z královéhradecké pátračky nezkazili žádnou legraci, svědčí unikátní fotografie z Vánoc v roce 1940, byť se jednalo o období pro náš národ velmi krušné.

JUDr. Michal Dlouhý

Článek byl zpracován za využití autorovy knihy HUMORESKY VÁŽNĚ. Knihy o četnících z nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE žádejte u svých knihkupců, v internetových obchodech nebo na www.megaknihy.cz. Kniha byla vydána i v elektronické podobě a je k dostání na www.kosmas.cz. Zajímavé informace získáte také na:  www.cetnik-michal-dlouhy.cz

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


PODPOŘTE NÁS

Podpořte, prosím,
Historický kaleidoskop on-line.
DĚKUJEME!

 

Náš nový projekt

symb11 Seznamte se s naším novým projektem a přispějte na jeho realizaci.

Obal vyber web 1

Podrobnosti najdete na portále HITHIT.CZ

 

 

 


O magazínu

Kontakt na redakci:
Máte-li pro nás jakékoli tipy, chcete-li publikovat zajímavé informace z historie vašeho místa, znáte-li osudy lidí, kteří pomáhali bojovat za svobodu naší vlasti, kontaktujte šéfredaktorku: Jindra Svitáková, tel: 604 206 677, e-mail: redakce/@/historickykaleidoskop.cz

Vydavatelem tohoto on-line magazínu je Centrum české historie, o.p.s.  - www.centrumceskehistorie.cz
Historický kaleidoskop v tištěné podobě, který vycházel do jara 2016, můžete zakoupit na www.ceskatrikolora.cz 

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License.
ISSN 2464-7624