Ne, nejedná se o chybu tisku. Dnešní pojednání bude věnováno čtyřnohým pomocníkům četnictva – služebním psům.  Je velmi zajímavé sledovat historii používání tohoto pomocného prostředku,  jak byli služební psi československého četnictva úředně označováni.

Televizní diváci mohli ze seriálu Četnické humoresky nabýt dojmu, že vstup do manželského stavu nebyl pro příslušníka četnického sboru žádným problémem. Pravý opak však byl pravdou…

 Vzhledem k zaměření tohoto časopisu si dovolím seznámit čtenáře s několika případy řešenými prvorepublikovým četnictvem, které měly vztah k legionářům.

Slovo trampota v sobě nese svízel, obtíž, strast, starost a těžkost. Četnickými trampotami lze označit osudy Karla Macharta, který zasvětil převážnou část svého života službě v Československém četnickém sboru a vypracoval se z řadového četníka na zkoušku až na velitele četnické pátrací stanice.

Většině z čtenářů se při vyslovení pojmu četník vybaví pěšky jdoucí četník v helmě, vyzbrojený šavlí a karabinou se vztyčeným bodákem. Ve výjimečných případech mohl četník použít erární, ale i soukromé jízdní kolo. Četníci se však dostali i do vzduchu.