Významným pomocníkem četnictva při výkonu pátrací služby byli služební psi. Z tohoto důvodu patřil vůdce služebního psa se svým svěřencem do systemizovaného stavu četnické pátrací stanice. Na pultech knihkupectví se před nedávnem objevila kniha Četnický pes Alto vydaná nakladatelstvím PRAGOLINE.

Novodobé encyklopedie označují pověru za určitou praktiku či prostředek k předejití nepřízně, závisti či trestu, a to za využití schopnosti nadpřirozených bytostí. Je tudíž samozřejmé, že pověr odpradávna využívali i zločinci spoléhaje na to, že nebudou odhaleni, dopadeni a potrestáni za spáchané činy.

Ačkoliv mezi jednotlivými státy Evropy panovala v období prvních let po světové válce značná nedůvěra a nechuť navazovat kontakty v tak choulostivé oblasti, jakou je policejní služba, realita ve sféře zločinu si vyžadovala radikální řešení.

Kutnohorská pátračka byla jednou ze čtyřiceti četnických pátracích stanic. Během její téměř patnáctileté existence se na ní vystřídalo padesát četníků a čtyři služební psi. Jakožto kutnohorský rodák jsem se rozhodl zpracovat jakousi kroniku této pátrací stanice, kterou vydalo pod názvem Kutnohorská pátračka na stopě nakladatelství Pragoline. Kniha formou literatury faktu popisuje případy kterými se kutnohorská pátrací stanice zabývala.

Četnictvo se významně zasadilo o rozvoj nejen československé, ale i světové kriminalistiky. Důkazem toho je dodnes využívaná kriminalistická metoda nazývaná mechanoskopie, která vznikla jako prostředek boje proti kasařům. 

Prvorepubliková policejní terminologie označovala, vzhledem k původní rakouské tripartici, to jest dělení trestných činů podle závažnosti, na: zločiny, přečiny a přestupky, pachatele nejzávažnějších trestných činů, jako zločince.

Slovo "Slavín" znamená pro náš národ něco úctyhodného a  významného, neboť pod tímto názvem byla na památném Vyšehradě zřízena na konci 19. století "společná hrobka pro muže o národ český vysoce zasloužilé, svými činy nad jiné vynikající".