Nacházíte se zde: Úvod - 4/2009 - Mgr. Vladimíra Ludková: Jsem hrdá na to, co dělám
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Search

Historicky Kaleidoskop

 


 


pf-2015-hk-150

 Přejeme čtenářům šťastné Vánoce, mnoho zdraví a úspěchů a krásné chvíle s Historickým kaleidoskopem v roce 2015. 




Mgr. Vladimíra Ludková: Jsem hrdá na to, co dělám

Email Tisk PDF

Když jsem ji oslovila, abychom si povídaly do naší rubriky Patriot, myslela, že nebude o čem, protože sociální služby a patriot? Jenže místostarostka městské části Praha 8 Mgr. Vladimíra Ludková je žena sice mladá, ale velmi činorodá, bez jejíž iniciativy a spousty práce by dnes nestál Pomník Operaci Anthropoid.

I když má kulturu a historii ráda, její prioritou jsou sociální služby a práce se seniory. To ji prostě baví. A mně se líbí ti, kteří dělají něco pro druhé. Nejen v pracovní době, ale i mimo ni, a takoví určitě do této rubriky patří.

 Jak jste se dostala ke své práci?
K sociální oblasti jsem tíhla od dětství a pořád jsem někde s něčím pomáhala – dnes se tomu říká dobrovolnictví. Po ukončení střední školy jsem se rozhodla pro studium na filozofické fakultě, pro obory sociální práce a sociologie. Bylo to naprosto přirozené rozhodnutí. Následovala činnost v neziskovém sektoru a práce sociální kurátorky na sociálním odboru Úřadu MČ Praha 8. Tam jsem poznala širokou škálu sociální práce a hlavně jsem se naučila spoustu věcí. Denně jsem byla v kontaktu s lidmi s nejrůznějšími problémy, ke kterým mnohdy nebyl ani „návod k řešení“. Prostě si musíte poradit. Vyžaduje to velkou tvořivost a energii. Nicméně je to velmi vyčerpávající práce, proto jsem se rozhodla pro změnu a šla do oblasti kultury. Když jsem pak byla zvolena do zastupitelstva a jmenována radní, logicky jsem dostala na starost sociální oblast a kulturu.

 Dvě na pohled odlišné, přesto náročné oblasti, jak je skloubit?
Sociální oblast je pro mne prioritní a věnuji jí obrovské množství času. Ovšem i druhá oblast si vyžaduje své. Jako tvořivý člověk se snažím o jejich propojení, proto spoustu akcí v kultuře je zaměřeno na konkrétní skupiny, například na seniory, rodiny s dětmi, osamělé, klienty nejrůznějších zařízení a organizací. Rovněž se snažím o zapojování neziskového sektoru a podporu místních komunit. Velký důraz kladu na dobrovolné zapojení druhých. 

 Co právě řešíte?
V září jsme zavedli novou speciální službu – osobní asistenci pro seniory. Je to akreditovaná sociální služba, kterou využijí například lidé, kteří jsou propuštěni domů z LDN nebo po dlouhodobé nemoci z jiného zdravotnického zařízení. Když se vrátí domů, potřebují většinou nějakou pomoc, aby se zapojili do života. Rodina často nemůže, je daleko nebo není vůbec, a tak přichází osobní asistent. Na rozdíl od pečovatelské služby dává uživateli větší prostor. Osobní asistent tak může být se seniorem například tři hodiny týdně a tito dva si spolu určují, co budou dělat. Máme případy, které vypovídají samy za sebe, jak je tato služba přínosná. Například jedna zcela osamělá klientka se vrátila z pobytu ze zdravotnického zařízení. Díky osobní asistentce se tak zlepšila, že jí byl odebrán příspěvek na péči, který je určen k „nákupu“ sociálních služeb. Paní se však bez pomoci neobejde a službu si hradí dále ze svých úspor.

 Jaké další nápady jste zrealizovala?
Máme tři domy s pečovatelskou službou a v jednom jsme zřídili prostor, nazvaný Centrum aktivizačních programů pro seniory. Od pondělí do pátku nabízí pravidelný program obohacený mimořádnými aktivitami. A všechno vedou dobrovolníci z obyvatel Prahy 8. To mám obrovskou radost. Chlubit se můžeme i méně tradičními aktivitami jako je zdravotní tanec, tréninky paměti, arteterapie, různé formy poradenství vč. právního a samozřejmě počítačové školičky. Naše centrum programů je fantastické v jedné věci, lidé si v něm pomáhají vzájemně bez dalších nároků. Centrum využívají jednak klienti našich zařízení, ale také stále větší počet obyvatel sídliště, i proto jsme se rozhodli pro jeho akreditaci jako sociální služby.

 Proč ta akreditace?
Je důležitá, abychom mohli žádat o granty. I když dobrovolníci pracují zdarma, náklady jsou a najít sponzory je velmi těžké. Pro seniory mnohem více než například pro dětské klienty. Ale i menší úspěchy jsou důležité, již dvakrát jsme dostali věcný dar v podobě elektroniky od místní ordinace z Karlína. Dále jsme dostali dvacet páru holí na nordic walking a rozjeli projekt Dojít si pro zdravé stáří. 

 Snažíte se rovněž o vznik nového sociálního zařízení pro seniory. V jaké fázi právě jste?
Zařízení nutně potřebujeme. Má sloužit seniorům, kteří mají specifické potřeby, zejména pak osoby s demencí,  a nemohou zůstat v osamění v domácnosti. Zařízení má mít 50 míst pro krátkodobý i dlouhodobý pobyt. Má však nabídnout mnohem více – jídelnu pro veřejnost, cvičení, rehabilitaci a další služby. Bude multifunkční a bude umět reagovat na změnu poptávky po konkrétní službě. V současné době máme hotovou projektovou dokumentaci. 

 Proč, může tam být jednou něco jiného?
Potřeby oblasti sociálních služeb se proměňují, proto „multifunkčnost. Stárneme jako celek. A bude třeba více speciálních zařízení s nabídkou služeb na míru. Ovšem líbí se mi i současný trend domácích služeb, kdy senior zůstává v domácnosti a využívá pomoci zvenčí – jako jsou například naši osobní asistenti. Takové služby jsou i ekonomicky velmi efektivní, protože odpadají obrovské náklady na provoz objektu, personální náklady.

 Proč je taková poptávka po těchto zařízení, není to, jak se říká, tím, že mladí se nechtějí starat o své rodiče?
Ne, nemyslím si to. Za svou praxi jsem se samozřejmě setkala s mnoha smutnými případy, ale ne každý má možnost a také schopnost, postarat se o stárnoucí rodiče. Život v Praze není jednoduchý. Když vidíte stařenku, která se s hůlčičkou snaží udržet na schodech v metru, tak je to až k pláči. V tak obrovském a hektickém městě prostě mnohdy nelze stihnout kvalitní péči o někoho, kdo bydlí na druhém konci a ještě zvládat své zaměstnání a další povinnosti. To byla také jedna z prvních věcí, které jsem chtěla v Praze 8 řešit. Ze zkušeností vím, že lidi často trápí, že se nemohou o své rodiče vždy dobře postarat, ale právě proto jsou tady sociální služby. Vždy jim říkám: udělejte pro své nejbližší maximum, ale nezapomínejte u toho na sebe a svůj život.

 Součástí sociální služby jsou i rodiny, jak vnímáte dnešní populační boom?
Jeden kamarád mi v legraci řekl, že jsem z Prahy 8 učinila výkladní skříň ukázkového života ve stáří. Ale ve skutečnosti se soustředíme na všechny skupiny, jen o seniorech se nikdy tolik nemluvilo, protože se na ně dlouho zapomínalo. Ve skutečnosti tedy dnes dostávají tolik zaslouženou pozornost. Velkou pozornost věnuji ovšem i mladým rodinám, například nedávno jsme otevřeli již druhý dětský klub v Karlíně, jakousi naši obecní obdobu mateřského centra, kam chodí rodiče na mateřské. Neznám jinou městskou část, která by obdobné zařízení z vlastních prostředků provozovala. Dále jsme opravili a rozšířili denní jesle včetně jednorázového hlídání dětí. Po celé Praze 8 vznikají nová dětská hřiště, včetně sportovišť pro starší děti.

 Od sociální oblasti k pomníku. Od základního kamene k odhalení uplynul jeden rok. Splnila jste, co jste slíbila.
Je to tak, Praha 8 se s novým pomníkem již sžila. Každého k pomníku posílám ve večerních hodinách, díky nasvícení získává svůj další rozměr. Nechci se již vracet k tomu, proč musel pomník tak dlouho čekat. Chápu, že Pomník Operaci Anthropoid nevznikl před revolucí, ale že nevzniklo žádné důstojné místo tolik let po revoluci, tomu nerozumím. Čekal asi na mě J. A i když v průběhu realizace byly těžké chvíle, zvládli jsme to.

 Za krátké období jste stihla obdivuhodné věci, máte vůbec volný čas?
Ale ano, mám volný čas, ale svou práci mám moc ráda. Právě proto je mi líto, jak se mi díky volebnímu období krátí čas. Ne že bych chtěla být ve funkci, spíš těším, že nebudu a trochu vydechnu, ale bojím se, že nedotáhnu do konce rozdělanou práci, například dům sociálních služeb. Kdyby přišel někdo, kdo nebude mít zájem pokračovat v načaté práci, byla by to velká škoda. Jsem hrdá, že bydlím v Praze 8, krásně se tu žije.

 Za rozhovor děkuje Jindra Svitáková

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


Naše projekty

VLČÍ MÁKY OPĚT V PRODEJI
vlci-mak-new-02-web 
Zakoupíte je nejen na našem e-shopu,
ale také v Praze 6, v Dejvické drogerii,
Dejvická 56 (v těsné blízkosti Vítězného
náměstí). 
Provozní doba: pondělí-pátek 8.30-18.30,
sobota 8-12 hodin.  

Untitled-1_03
PODPOŘTE NÁS, PROSÍM 

Podpořte prosím vydávání
Historického  kaleidoskopu

Informace o způsobech
podpory najdete zde.  
081

Putovní výstava

Banner_270x143px_animace_3

 Untitled-1_03 

 Starší čísla i naše knihy
zakoupíte na:

e-shop anlet

Další projekty 

anlet_logo-150

Historický kaleidoskop
 na Facebooku

KLIKNĚTE SI:


Zajímavé stránky "četníka" Michala Dlouhého

Michal-Dlouhy-w


 

Untitled-1_03

CD banner new

 

Akce

HLEDÁME SPOLUPRACOVNÍKY

Pro zajišťování inzerce do časopisu Historický kaleidoskop hledáme nové spolupracovníky, kteří se chtějí podílet na tvorbě jedinečného časopisu a vývoji dalších projektů ANLET. Bližší informace: ing. J. Houška, tel. 603 548 872, e-mail: jhouska@anlet.cz.