Nacházíte se zde: Úvod
20.04.2019
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

Po stopách Jiřího Sedmíka

Email Tisk PDF

Můj dědeček Jiří Sedmík patřil ke generaci, která zažila dvě světové války. On sám se obou aktivně účastnil. Ve velice mladém věku rychle dospěl na bojištích východní fronty první války a jeho život předčasně ukončila poprava za odbojovou činnost v další válce.

 

Já pak, bohužel, patřím ke generaci, která žila v době komunismu, kdy jakékoliv vzpomínky na dědečka legionáře, zednáře a spolupracovníka Edvarda Beneše byly před námi dětmi raději tajeny. Teprve až po revoluci jsem se začala o odkaz Jiřího Sedmíka více zajímat a pátrání po jeho stopách se stalo pro mne poučným a krásným dobrodružstvím.
Je neuvěřitelně zajímavé pročítat jeho zápisky z ruské fronty za 1. světové války, probírat se jeho hlášeními i podrobnými vyúčtováními z cest na Dálný východ, na které byl v roce 1920 vyslán z Washingtonu. Dobrodružné bylo i hledání jeho pamětní desky, kterou  v červnu 1946 odhalila na jeho počest v Praze-Troji Československá církev evangelická jako předsedovi Letního tábora Komenského (LTK) v Bělči, a která dosud stojí na nejvyšším bodě zahrady na Farkách. Pátrala jsem v táboře v Bělči a jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že tam stále jedné z budov říkají „Sedmík“. V zápiscích mé babičky jsem našla, že 30. 7. 1937 byla tato budova otevřena za účasti J. Sedmíka s jeho rodinou a na schůzkách Spolku tradic LTK (jehož jsem nyní členkou) jsem se dozvídala o významu činnosti dědečka pro tento tábor.
Stejně zajímavé bylo odhalování jeho zednářské činnosti. Doma jsem nalezla mnoho dokumentů, které jsem pak mohla zapůjčit na první výstavu o zednářství v Čechách, která se konala v říjnu 2001 v Českých Budějovicích. Z knihy J. Čechurové Čeští svobodní zednáři ve XX. století jsem začala tušit jeho velký význam pro toto hnutí u nás, což mi potvrdil i seminář s názvem „Jiří Sedmík svobodným zednářem“, který v červnu 2003 uspořádala Veliká lóže České republiky. Prokop Drtina ve svém článku vzpomíná na Hněvšín, kde stojí boží muka se zednářskými verši, vytvořená sochařem Nušlem, a nalezla jsem i zápis projevu Prokopa Drtiny při jejich odhalení.
Při pátrání v archivu Ministerstva zahraničních věcí mne zaujaly listiny o pravidelném hodnocení úředníků „Popis způsobilosti“, které připomíná školní vysvědčení se známkami v osmi oblastech hodnocení a slovním popisem. Mám také fotku z poválečného odhalení pamětní desky se jmény padlých pracovníků ministerstva, mezi kterými byl i J. Sedmík, ta však za éry komunistů nenávratně zmizela. V červnu 2002 byla odhalena deska nová a těšila jsem se, že to bude pro obě dcery J. Sedmíka, moji maminku a její sestru, velký zážitek. Bohužel byl, v tom špatném slova smyslu. Desku odhaloval tehdejší ministr Jan Kavan a z jeho proslovu jsme se dozvěděli o jeho dětství, ale ani zmínka o jménech na desce, o jejich významu, a ani ministr či někdo z pracovníků MZV si nejbližších příbuzných vůbec nevšimli. Jak s tím kontrastuje setkání v Obecním domě, které se konalo v den třetího výročí popravy Jiřího Sedmíka 18. 12. 1945, a kterého se účastnil prezident Beneš s chotí, Jan Masaryk a další členové vlády.
Jiří Sedmík byl popraven v Berlíně, a proto nemá nikde hrob. Mezi dokumenty jsem našla účet za popravu, který musela jeho žena Růžena Sedmíková zaplatit. Vzpomínka v Obecním domě i četné novinové články po popravě i po třetím výročí popravy, to vše jsou pro mne důkazy, jak významnou osobností v té době byl, a přesto jej dnes téměř nikdo nezná.

MUDr. Jana Žmolíková

Jiří Sedmík byl původně na ruské frontě, odkud se dostal do týmu, který pracoval pro T. G. Masaryka na přípravě zrození Československé republiky. Proto také v období, kdy jsme nedávno oslavili jubileum T. G. Masaryka, a brzy oslavíme 90. výročí vzniku samostatného československého státu, zařazujeme jeho deníkové zápisky do rubriky Deník legionáře, kde budou vycházet na pokračování.
Redakce

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


PODPOŘTE NÁS

Podpořte, prosím,
Historický kaleidoskop on-line.
DĚKUJEME!