Nacházíte se zde: Úvod
21.02.2019
  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Historicky Kaleidoskop

ANTIS

Email Tisk PDF

Anglosaský svět, a nejen ten, zná románový příběh Lassie, nemluvě o příběhu Kazana – věčného bojovníka za svobodu. Švýcaři mají svoji národní legendu v slavném Barrym. Na životní příběh alsaského vlčáka Antise v českých rukách upozornil před několika lety britský Daily Mail.

Článek, uvozený palcovými titulky, pochází z pera Juliana Champkina a k jeho napsání přispěl aukční prodej Dickinovy medaile v billingshurstské Shoteby´s uprostřed května 1994 za 18 400 Lstg. Britský autor zde popisuje společný osud člověka a jeho čtyřnohého přítele, příběh, tvořící součást naší válečné letecké historie. Tento článek byl také hlavním zdrojem pro napsání následujících řádek. Za svolení k tomu si tímto způsobem dovoluji poděkovat zástupci tehdejšího šéfredaktora deníku Daily Mail panu Garthu Burdenovi.

Setkání
Antis pocházel  z Alsaska. Jeho život a život Václava Roberta Bozděcha se spojují na 14 let jedné temné noci roku 1939, někde v zemi nikoho mezi francouzskými a německými liniemi. Sedmadvacetiletý Václav a dalších šest československých  letců bylo při operačním  letu sestřeleno. Společně se doplazí do zničené a rozbořené farmářské usedlosti, kde zaslechnou v hromadách suti neznatelné kňučení. Tak bylo nalezeno malé a opuštěné štěně. Přečtěme si však autentické vyprávění paní Maureen, vdovy po plk. Bozděchovi, která dnes žije v anglickém Devonu:

Vzpomínání
Tmavá a chlupatá kulička končí ve Václavově kapse jeho letecké uniformy a oba podstupují nebezpečnou cestu zpět do Francie. Jméno Antis se dostalo malému vlčáku z původního Ant, a to po názvu Bozděchova sestřeleného bombardovacího letounu ANT-40, původně vyráběného v tehdejším Sovětském svazu a používaného francouzským letectvem.
Po pádu Francie v červnu 1940 je přidělen V. R. Bozděch k jednotce, přepravující letecky francouzské důstojníky do Alžírska. Václav zaujímá své místo v zadní věži letounu s Antisem u svých nohou. Míjejí Mallorcu a protiletecká střelba zasáhne jejich motor. Letoun sedá na moře, kde je vezme na palubu náhodná  loď. A tak se de facto stávají oba válečnými zajatci. Antis byl ale zřejmě psem, přinášejícím štěstí. Příští den objevuje konvoj, do kterého zmíněná nákladní loď patří, britská flotila a zaútočí. Člověk a pes skáčou do moře přímo mezi hořící škraloupy černého oleje. Oba přežívají díky plovoucí bedně a anglické lodi, která je dopravila do bezpečí.
Po příchodu Sgt. Bozděcha k 311. čs. bombardovací peruti britského královského letectva, po nelehkých a komplikovaných začátcích, se stává Antis součástí leteckého personálu při náletech nad nepřátelská území. Krejčí letecké základny dokonce upravuje pro čtyřnohého letce a maskota celé perutě kyslíkovou masku. Nedá se dnes již spočítat, kolik operačních letů na Wellingtonech spolu vykonali. Bylo jich mnoho. Bylo jich více, než statistika životnosti válečného bombardovacího letce připouštěla, aby oba přežili. Dvakrát byl Antis těžce raněn. Granát mu utrhl část ucha. Těžce zraněn ležel tiše u pánových nohou po čtyři hodiny, zatímco se  jejich stroj vracel na mateřské letiště. Podruhé mu střepiny potrhaly svalstvo na hrudi.
Jedné noci se Antis s Václavem vraceli do svého válečného příbytku v liverpoolském Speke, když byli zastiženi nepřátelským leteckým náletem. Ulice, kde se právě nacházeli, byla bombardována. Antis, který nebyl nijak zvlášť trénován, se vrhá ještě do kouřících ruin a nachází zde čtyři nešťastníky, kterým zachraňuje život. Když se zdá, že již nelze nikomu pomoci, Antis svému pánovi náhle mizí. Štěkotem upozorní Václava a oba nacházejí pod sutinami doposud žijící malé děcko. Matka dítěte se ale vysvobození již nedočkala.

Antis – hrdina
Válka končí a Čechoslováci, kteří bojovali v královském letectvu, zjišťují, že jejich úděl zdaleka nekončí, a tak Antis plně poslouží svému pánovi ještě jednou. V osudných dnech pro náš stát je Václav varován svým přítelem, samotným Janem Masarykem, o bezvýchodnosti situace, při které sám potom položí vlastní život. Václav opouští svoji rodinu, ale nikoliv svého Antise, a prchá. Na německých hranicích za husté noční mlhy spolu s dalším přecházejícím slyší střelbu. Ozbrojený a pravověrný čs. strážce hranic se náhle objevuje v roztrženém šedivém oparu s namířenou zbraní. Antis se na něj vrhá, aby zachránil svého pána, a oba přecházejí do bezpečí.
Později v roce 1949 byl Antis dekorován za své činy polním maršálem Lordem Wavellem, jako první nebritský pes a minimálně šestinásobný zachránce lidských životů, Dickinovou medailí,  znamenající ekvivalent  Britského válečného kříže královny Viktorie pro zvířecí svět. V citaci při aukci medaile bylo uvedeno: „Za vynikající odvahu, oddanost, záchranu lidských životů při službě v Anglii a dalších místech, kde působilo královské letectvo a letectvo Francie v letech 1939-1945.“ Antis byl také nositelem  Čs. válečného kříže 1939.
F/Lt Václav R. Bozděch se znovu oženil a usadil v Anglii. V roce 1980 ho postihl záchvat mrtvice, nad kterou již nezvítězil. Jeho choť říká, že se již nikdy nepokusil nahradit milovaného Antise, který zemřel v roce 1953 a je pochován v Ilfordu. Připomeňme ještě, že Antis byl v roce 1943 předveden ve výcvikové střelecké škole v Evantonu, v níž působil V. R. Bozděch jako instruktor, před krále Jiřího VI.  a tehdejší princezny Alžbětu a Margaretu. U bojové squadrony  se stal také výborným „hlásičem“  letadel,  kdy rozpoznal vlastní či nepřátelský letoun. V roce 1945 vážně kráčel  slavný maskot Antis s příslušníky 311. čs.-britské bombardovací perutě při slavnostní přehlídce letců na Václavském náměstí v již svobodné vlasti.
Spolu s českým zoologem a knižním autorem mých chlapeckých let dr. J. Jirsíkem si myslím, že ti dva, Bozděch a  Antis, se museli již opět někde setkat…

František Srp

 

Komentáře a dotazy k produktu  

 
# Potvrzení událostíPetr Hodan 2016-04-16 18:20
Pocházím z obce Soběkury, stejně jako V.R.Bozděch. Můj otec, Václav Hodan. nar. 27.11.1910 byl jen o 14 měsíců starší, než pan Bozděch a byli kamarádi. Často citoval vyprávění pana Bozděcha a jeho neuvěřitelné válečné příhody, které pan Bozděch vyprávěl v hostinci U Slovana v Soběkurech před tím, než znovu odešel do Anglie.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


PODPOŘTE NÁS

Podpořte, prosím,
Historický kaleidoskop on-line.
DĚKUJEME!

 

O magazínu

Kontakt na redakci:
Máte-li pro nás jakékoli tipy, chcete-li publikovat zajímavé informace z historie vašeho místa, znáte-li osudy lidí, kteří pomáhali bojovat za svobodu naší vlasti, kontaktujte šéfredaktorku: Jindra Svitáková, tel: 604 206 677, e-mail: redakce/@/historickykaleidoskop.cz

Vydavatelem tohoto on-line magazínu je Centrum české historie, o.p.s.  - www.centrumceskehistorie.cz
Historický kaleidoskop v tištěné podobě, který vycházel do jara 2016, můžete zakoupit na www.ceskatrikolora.cz 

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License.
ISSN 2464-7624