Knihu ke stému výročí vzniku Československa vydalo nakladatelství Portál. Kniha prochází jednotlivými roky české republiky a v každém z nich upozorňuje na zajímavosti, které se tehdy staly. Zvídavé děti se tak dozvědí nejen o základních historických událostech, ale i o českých a slovenských vědcích, vynálezech a dalších jedinečnostech, které v naší vlasti vznikly.

Karpatsko-dukelská operace v jihovýchodním Polsku a na severovýchodním Slovensku na podzim roku 1944 měla spojit povstalecké síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami. Operace však skončila velkými ztrátami, a tak se v čs. jednotce ocitl i Mikuláš Ganišin.

99 let po vyhlášení samostatného Československa byly znovuobnoveny dva pomníky T. G. Masaryka, a to ve Sloupu v Čechách a v Krompachu. Obě busty prezidenta – osvoboditele, jak byly nazývány v době svého vzniku, byly odhaleny v roce 1948 jako jedny z posledních, ne-li úplně poslední v Čechách. O jejich obnovení se zasloužili za velké podpory obou obcí a jejich starostů i mnohých dalších Josef Doškář a ČsOL Nový Bor.

Nejen v naší historii sehrávaly osmičky v datech významnou roli. Bylo tomu tak i u našich jižních sousedů. Stačí vzpomenout rok 1918, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko, na jehož části pak vznikla Rakouská republika.

Složitá strategická situace na východní frontě a uzavření míru v Brestu-Litevském mezi Německem a bolševickou centrální vládou velmi zkomplikovaly postavení našich legionářských pluků na Ukrajině. Podle Masarykovy dohody s Francií se legie měly přesunout z ruského území do Francie a posílit tam spojenecké jednotky v boji proti císařskému Německu.

Druhý díl knihy S odvahou v srdcích – Tragické konce legend českého vojenství a politiky známého badatele a publicisty Zbyňka Miloše Dudy je připraven k vydání. Publikace obsahuje životní příběhy a profesionální dráhy nejvýznamnějších představitelů českého vojenství v období první poloviny 20. století. Tento díl obsahuje také na 200 unikátních a většinou dosud nezveřejněných originálních fotografií a dokumentů z autorova archívu. Získat ji můžete za velmi výhodných podmínek a s bonusy, pokud přispějete na její vydání prostřednictvím portálu HITHIT.

Touto Raichlovou parafrází výroku spisovatele L. N. Tolstého uvádí autor Jaroslav Čvančara jednu z kapitol své nové knihy: Pravomil Raichl – Život na hranici smrti. Pečlivě zpracovaná kniha našeho předního badatele a autora literatury faktu líčí pohnuté osudy plk. Pravomila Raichla, válečného veterána, politického vězně a exulanta, nositele Řádu bílého lva, výjimečného jedince a účastníka II. a III. odboje.

Lágr byl místem vzdoru našeho národa

Je sobota 7. října 2017 a v obci na Hodonínsku byl před sedmdesáti pěti lety nacisty zřízen Internační tábor Svatobořice. Byla válka a Československo dostalo od okupantů název Protektorát Čechy a Morava.

Život za komunismu nebyl pro mnoho lidí vůbec jednoduchý. To nelze popřít a myslím, že mimo komunistických funkcionářů, kteří měli výjimečné postavení, to nikdo ani nepopírá. Nicméně některé články píší lidé, kteří buď v té době nežili, což nelze mladé generaci vytknout – ale především – vůbec si nenastudovali, jak život běžného občana vypadal. A tak píšou naprosté nesmysly. 

Nechci popisovat únorové události toho neblahého roku. Učinili a činí to jiní a podstatně povolanější historikové. Ale já se vždy za událostmi, kdy kdo dal demisi, kdo ji přijal a kdo stál v řadě připraven k boji, vidím konkrétní lidi. Jejich radost, bolest, utrpení, trápení. A za únorem 1948, kterému komunisté stále říkají vítězný, vidím jenom trápení. Nejen pro jednu generaci, ale pro mnoho dalších, včetně naší, narozené v padesátých letech. A mnoho z nás si pocit křivdy, že nemohlo jít cestou, po níž toužilo, v sobě nese dodnes.