Po pátečním celodenním lijáku a chmurné předpovědi počasí to vypadalo, že místo letadel se na hradeckém nebi budou spíše honit dešťové mraky a blesky. Ale v sobotu ráno, jak mávnutím kouzelného proutku a meteorologům navzdory, nepršelo a zpoza mraků vykouklo i sluníčko.

Mnoho příběhů vyprávěli účastníci bitvy nebo letecká esa, ale málo jsou zaznamenány vzpomínky těch, bez nichž by žádné letadlo do bojů nevzlétlo - mechaniků. Jedním z nich byl i olomoucký rodák Jindřich Prokop, který pracoval nejdříve u 310., později u 313. čs. perutě. Po válce žil ve Velké Británii a se svými válečnými druhy se setkal až po více než 50 letech na letišti Duxford. Zemřel 27. 10. 1998, a dnes je to možná poprvé, co se jeho zážitky dostávají ke čtenářům.

Po 80 letech jsou Masarykovy myšlenky, i když už nehovoří k dnešku, inspirativní, ale hlavně je pro nás jeho osobnost stále morálním vzorem.

Čáslav/Chotusice/Kutná Hora – Kutnohorsko přivítalo vzácnou návštěvu, potomky čáslavského rodáka, generála Františka Moravce. Z USA přiletěla jeho vnučka Anita Moravec Gard s dcerou Alicií Frances Carter. A víte, že na Floridě pobíhají pejsci, kteří slyší na jména Párek a Zelí? A kočka se jménem Pivo?

Doposud opomíjenými skutečnostmi, které osvětlují zákulisí záminky k vyhlazení obce Lidice, jsou filmy a fotografie pořízené přímo na místě tragédie. V létě 1942 se František Čvančara dozvěděl od svého synovce Antonína Poncara důvěrnou zprávu – informaci o fotografiích, a také filmu, pořízených v Lidicích a uložených tehdy v Tremlově kanceláři, respektive v jeho soukromém trezoru v paláci Lucerna. Toto tajemství František Čvančara nosil v sobě prakticky až do konce války. Protože jeho synovec Poncar se stále ještě zdržoval za hranicemi, na existenci fotografií a filmu z Lidic upozornil dopisem československé bezpečnostní orgány, které v té době pátraly po všech souvislostech s Lidicemi.

Šumava má své kouzlo a příznivce jak v létě, tak v zimě. My jsme se tam vypravili počátkem července a udělali jsme dobře, protože nám jednak přálo počasí, a pak tu nebyly davy. Jako vždy a všude na dovolených jsme výlety věnovali jak objevování krás přírody, tak hledání stop historie.

Náš tip na výlet dnes začíná v obci Boříkovy, kde sice dávají lišky dobrou noc, ale zato tu stojí krásný památník Josefu Simetovi, příslušníku 311. čs. perutě. Nafotíme a razíme dál…

Doslova z celé kopy krátkých historek z období let 1850 až 1945, postihujících období monarchie, republikánské období existence samostatného československého státu, ale i období německé okupace a přibližujících vyšetřování nejzávažnějších z trestných činů – zločinů, přináším další tři, reprezentující jednotlivé režimy. Jako názvy jednotlivých povídek slouží více, ale i méně známá přísloví, která vystihují podstatu případu.

26. srpna bude městys Křivsoudov doslova obležen historickou i současnou vojenskou technikou, bude plný uniforem a dobových kostýmů, které nás přenesou o více než 75 let zpátky do minulosti. Letošní Den české historie, jehož motto zní „Zastavte tyrana!“, bude zasvěcen 75. výročí útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ale nejen to bude poslední srpnovou sobotu k vidění v Křivsoudově.

Náhoda napomohla tomu, že jsem se seznámil s panem Vladimírem Vávrou ze Strančic, který začal shromažďovat dokumenty o osudu jednoho ze čtyř četníků – hrdinů, kteří byli na pokyn K. H. Franka teatrálně popraveni 8. července 1943 na kobyliské střelnici v Praze. Osud četníka Bojase mi byl velmi dobře znám, měl jsem k němu shromážděné další informace, a dokonce jsem našel ve svém archivu několik dopisů, které jmenovaný osobně napsal.