Krátce po třetí hodině odpoledne 9. října 1928 se na styku pražských ulic Biskupské a Na Poříčí ozvalo podivné zadunění. Vzápětí kolemjdoucí spatřili, jak se postupně sesouvá k zemi takřka dokončený nový dům.

Zvon míru v Roveretu byl odlit ze zbraní 1. světové války na paměť všem padlým v roce 1925 z iniciativy faráře Dona Antonia Rossara. Jeho původní název byl  Zvon padlých.

Byla přijata na zakládajícím shromáždění Slovenské národní rady (SNR) 30. října 1918 v Martině. Deklaraci podepsalo na dvě stě zástupců z celého Slovenska.

Dnes, 28. října roku 1918, vyhlašuje Národní výbor ve složení Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a Antonín Švehla tento

Dne 28. října 1918 zahájila v Ženevě delegace Národního výboru vedená Karlem Kramářem jednání s představitelem zahraničního odboje Edvardem Benešem o vytvoření a podobě samostatného československého státu. Mimo jiné dospěli k dohodě, že nový stát bude republikou (byla uvažována i monarchie), prezidentem se stane Masaryk a Kramář bude předsedou vlády. Zatím v Praze představitelé domácího odboje vyhlásili samostatnost…

V Paříži bylo 18. října 1918 publikováno Prohlášení nezávislosti, vrcholný dokument čs. zahraničního odboje. Jeho autor T. G. Masaryk ho vytvořil jménem prozatímní československé vlády ve Washingtonu ve dnech 13. až 16. října 1918 s cílem čelit úvahám o zachování a federalizaci Rakousko-Uherska.

Dohodu podepsali 30. května 1918 v americkém Pittsburghu zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s T. G. Masarykem, který také text dohody při své návštěvě USA zformuloval.

Deklarace českých poslanců na Říšské radě a zemských sněmech proti postupu Rakousko-Uherska při brestlitevském mírovém jednání, vydaná 6. ledna 1918.

Lidé byli vyčerpáni. Německo se hroutilo. Rusko bylo v hrozném porevolučním chaosu. První světová válka si vybírala svou daň nejen na frontách, ale i v zázemí. A některé země, mezi nimi především Češi a Slováci, se již od počátku roku připravovali na zřízení samostatného státu. Sledujme tedy nejdůležitější události roku 1918, které vedly k vyhlášení samostatnosti.

28. říjen 1918 je příkladem obnovení státu (v trochu jiné podobě), který tu existoval už dříve a byl kdysi ztracen. Měli bychom se spíše ptát, proč musel být stát obnoven? Proč byl ztracen? To je pro dnešní dobu poučnější.